doprava a platba
kontakty
Život s migrénou, aneb když je cesta k úlevě náročná
| Doba čtení: 7 min |
Migréna není jen silná bolest hlavy – je to neurologické onemocnění, které dokáže zásadně ovlivnit kvalitu života. S tímto problémem se u nás potýká přibližně každý desátý člověk, přičemž ženy jsou postiženy až třikrát častěji než muži. Proč migréna vzniká, jak ji rozpoznat a co může ovlivnit její průběh?
Co je to migréna a čím se liší od běžné bolesti hlavy
Migréna je onemocnění nervového systému, které se projevuje opakujícími se záchvaty silné bolesti hlavy, obvykle na jedné straně. Na rozdíl od běžných bolestí hlavy bývá delší, intenzivnější a často ji provází příznaky jako nevolnost, citlivost na světlo nebo zvuky. Mezi běžné bolesti hlavy patří například tenzní bolest, která vzniká v důsledku stresu nebo napětí svalů. Je většinou tupá, mírná až střední, postihuje obě strany hlavy a obvykle není doprovázena dalšími příznaky. Pokud si tedy kladete otázku „Proč mě bolí hlava?“ a nejste si jistí, zda jde nebo nejde o migrénu, může vám pomoci následující přehled, který shrnuje hlavní rozdíly mezi migrénou a běžnou bolestí hlavy.
|
|
Bolest hlavy |
Migréna |
|
Intenzita bolesti |
Mírná až střední |
Silná až velmi intenzivní |
|
Lokalizace bolesti |
Bolest na obou stranách hlavy |
Bolest obvykle na jedné straně hlavy |
|
Doprovodné příznaky |
Obvykle žádné další příznaky |
Doprovázena nevolností, zvracením, citlivostí na světlo a zvuk |
|
Doba trvání |
Několik minut až několik hodin |
Může trvat 4-72 hodin |
|
Hlavní příčiny |
Stres, dehydratace nebo únava |
Neurologické procesy, hormonální nebo stresové spouštěče |
Co víme o příčinách migrény
Záchvaty tohoto onemocnění jsou reakcí na různé vnitřní a vnější spouštěče. Patří mezi primární bolesti hlavy, to znamená, že není důsledkem jiného zdravotního problému. Na jejich vzniku se podílejí složité procesy v nervovém systému, které ovlivňují cévy a neurotransmitery, především serotonin. Mezi nejčastější spouštěče patří:
- Hormonální výkyvy například během menstruace nebo těhotenství.
- Stres, který zvyšuje napětí v těle.
- Nedostatečný, nadbytečný, nepravidelný nebo nekvalitní spánek.
- Některé potraviny a nápoje, např. zrající sýry, čokoláda, alkohol, uzeniny.
- Genetická predispozice – sklony k jejímu výskytu se mohou dědit od rodičů.
Pravidelné záznamy odhalí, zda záchvaty ovlivňují například potraviny, stresové situace nebo nepravidelný spánek. Díky tomu budete lépe připraveni podniknout kroky k prevenci a zmírnění migrén. Deník nemusí být složitý – stačí jednoduché poznámky o průběhu záchvatu, jeho délce, příznacích a situacích, které mu mohly předcházet.
4 fáze migrény a jejich projevy
Migréna příznaky odhaluje postupně, a to v každé ze čtyř fází – od prvních varovných signálů až po odeznění bolesti. Mohou se lišit u jednotlivých pacientů svou intenzitou, délkou i projevy. U některých lidí proběhnou všechny fáze, zatímco jiní zažívají jen některé z nich. Rozpoznání jednotlivých stádií umožňuje lépe pochopit průběh migrény, ale také včas reagovat a minimalizovat její nejhorší projevy.
1. Prodromální fáze
Před samotným záchvatem se mohou dostavit únava, podrážděnost, změny nálady nebo chutě na konkrétní potraviny. Někteří lidé zažívají i svalovou ztuhlost v oblasti šíje.
2. Aura
U části pacientů (asi 25 %) se objeví aura – přechodné neurologické příznaky, jako jsou zrakové poruchy (záblesky, mžitky), brnění nebo potíže s řečí.
3. Bolest hlavy
Hlavní fáze migrény, která je doprovázena intenzivní, pulzující bolestí na jedné straně hlavy. Trvá 4–72 hodin a často ji doprovází:
-
Nevolnost a zvracení
-
Citlivost na světlo, zvuky nebo pachy
-
Snížená schopnost koncentrace
4. Postdromální fáze
Po odeznění bolesti se často objevuje vyčerpání, zmatenost nebo pocit omámení. Tato fáze může trvat několik hodin až dní.
Toto onemocnění se nevyhýbá ani dětem. Dětská migréna se často projevuje jinak než u dospělých – zahrnuje nevolnost, bolesti břicha nebo závratě. Bolest hlavy bývá kratší a méně intenzivní.
Typy migrény a jejich odlišnosti
Migréna se může projevovat různými způsoby. Její klasifikace závisí na konkrétních kritériích, jako jsou přítomnost aury, frekvence záchvatů nebo spouštěče. Toto členění pomáhá lépe pochopit její projevy a najít vhodný přístup k prevenci i léčbě.
Podle přítomnosti aury
- Migréna s aurou – tento typ migrény zahrnuje přechodné neurologické příznaky před samotnou bolestí hlavy. Aura může zahrnovat zrakové poruchy (záblesky, mžitky), brnění nebo poruchy řeči.
- Migréna bez aury – nejčastější typ migrény, který není doprovázen žádnými předchozími neurologickými příznaky.
Podle frekvence výskytu
- Epizodická migréna – záchvaty se objevují méně než 15 dní v měsíci.
- Chronická migréna – trvá 15 a více dní v měsíci, z toho alespoň 8 dní s typickými migrenózními příznaky. Výrazně ovlivňuje kvalitu života a vyžaduje intenzivnější léčbu.
Podle spouštěcích faktorů
- Hormonální migréna – týká se převážně žen a souvisí s hormonálními výkyvy během menstruačního cyklu, těhotenství nebo menopauzy. Migréna v těhotenství může díky stabilní hladině hormonů u některých žen ustoupit, zatímco u jiných se příznaky zhoršují, zejména v prvním trimestru.
- Migréna vyvolaná potravinami – např. čokoládou, červeným vínem nebo sýry. Některé potraviny či nápoje obsahují látky ovlivňující cévy a nervový systém, jako je tyramin či histamin.
- Stresová migréna – spouštěčem je stres nebo jeho náhlé uvolnění (např. po náročném týdnu).
Podle lokalizace a specifických projevů
- Oční migréna (retinální) – projevuje se zrakovými poruchami, jako je dočasná slepota nebo výpadky zorného pole, a někdy není doprovázena bolestí hlavy.
- Migréna s kmenovými příznaky – vzácný typ migrény, který se projevuje závratí, dvojitým viděním nebo ztrátou rovnováhy.
- Abdominální migréna – častější u dětí a dospívajících, projevuje se bolestmi břicha, nevolností a zvracením, často bez typické bolesti hlavy.
Podle doprovodných stavů
- Hemiplegická migréna – závažný typ migrény, který způsobuje dočasnou slabost nebo ochrnutí na jedné straně těla.
- Vestibulární migréna – dominují příznaky, jako jsou závratě, poruchy rovnováhy a nevolnost, bolest hlavy nemusí být přítomna.
Jde migréně předcházet?
Migréně se sice nedá vždy zcela předejít, ale existují způsoby, jak minimalizovat riziko záchvatů. Zde je několik tipů, které vám mohou pomoci.
- Sledujte své spouštěče i průběh záchvatu. Zaznamenávejte si informace do deníku a vyhýbejte se tomu, co vám nesvědčí.
- Dodržujte pravidelný režim, spánkový cyklus a stravovací návyky.
- Pijte dostatek vody během dne.
- Praktikujte relaxační techniky. Jóga, meditace nebo dechová cvičení mohou pomoci snížit stres.
- Hýbejte se. Pravidelná, ale ne příliš intenzivní fyzická aktivita může přispět k prevenci migrény.
- Podpořte tělo živinami. Hořčík, vitamin B2, nebo koenzym Q10 mohou pomoci díky jejich příznivým účinkům na nervový systém.
Co dělat, když migréna udeří
Neurologická povaha migrény často vyžaduje odbornou léčbu. U mírnějších záchvatů pomáhají volně prodejné léky na bolest, zatímco silné migrény vyžadují specifické léky, které snižují bolest a řeší i další příznaky. Pokud se migréna objevuje často, může lékař doporučit preventivní léčbu zaměřenou na snížení frekvence záchvatů.
Když záchvat začne, rychlá reakce může pomoci zmírnit jeho průběh. Vyzkoušet můžete následující:
- Vyhledejte tiché a temné prostředí, kde si můžete odpočinout.
- Přiložte studený obklad na čelo nebo zátylek.
- Zkuste aromaterapii s esenciálními oleji, jako je máta peprná nebo levandule.
- Využijte bylinky, například meduňku nebo kozlík lékařský. Pro zmírnění nevolnosti pomáhá zázvor. Účinný prostředek proti migréně (také jako prevence) je kopretina řimbaba.
Pochopení příčin migrény, její důsledná prevence a správně nastavená léčba vám umožní znovu najít rovnováhu a sílu čelit i těžkým dnům, které toto onemocnění přináší.
