Guarana – Paulinie Nápojná (Paullinia Cupana L.)

Guarana – Paulinie Nápojná

(Paullinia Cupana L.)

Lidové a jiné názvy

Kurura nápojná, Paullinia crysan, Paullinia sorbilis.

Řád
Sapindales (mýdelníkotvaré)

Čeleď
Sapindaceae (mýdelníkovité)

Rod
Paullinia (pauline)

Zařazení

Stimulans, Antioxidant, Adstringent, Tonicum.

Přírodní stimulant s bohatou historií

Guarana, známá také jako paulinie nápojná, je bylina z Amazonie, kterou po staletí využívali tamní indiáni pro její povzbuzující účinky. Její název pochází z výrazu "warana", což v jazyce amazonských domorodců znamená "ovoce jako lidské oko". Název tímto odkazuje na vzhled semen, která mají tmavý střed obklopený světlým obalem. Indiáni žijící v povodí řek Orinoko a Rio Negro guaranu užívali nejen jako stimulant, ale i ke zmírnění bolesti. V předkolumbovské éře ji pěstovali na plantážích, přičemž někteří vědci se domnívají, že dnešní volně rostoucí exempláře jsou pozůstatkem původně domestikované kultivace.

Pro Evropu byla guarana objevena v roce 1669 jezuitským misionářem Joao Felipe Bettendorfem v oblasti řeky Maués. První chemickou analýzu provedl v roce 1700 německý botanik Theodor von Martius. Ten izoloval hořkou bílou krystalickou substanci a nazval ji guaranin, později přejmenovaný na kofein. Podrobnější analýzy guarany proběhly v roce 1940 ve Francii a Německu na základě informací o jejím tradičním používání indiány jako prostředku proti horečkám, bolestem hlavy, křečím a také jako energetické tonikum. Guarana je dnes známá především jako velmi účinný přírodní stimulant.

Původ a hlavní oblasti pěstování guarany

Guarana pochází z Amazonské nížiny a z oblastí jižně od ní. Dnes se pěstuje především v Brazílii, Uruguayi a ve Venezuele. Často se sklízí rostliny volně rostoucí v přírodě. Až 80 % světové komerčně použité produkce pochází z amazonského pralesa na severu Brazílie. Sběr guarany je pro místní domorodé komunity významným zdrojem příjmů, což podporuje nadace FUNAI.

Jak vypadá rostlina a její plody

Guarana, lat. Paullinia cupana, je popínavá dřevnatá liána, která dorůstá až do výšky 12 metrů. Její lodyha je rýhovaná a nese velké lichozpeřené listy složené z 3-5 oválných lístků. Nazelenalé drobné bílé nebo žluté květy tvoří hroznovitá květenství. Plody guarany jsou jasně červené tobolky, které obsahují jedno velké černé semeno obklopené červenou dužnatou slupkou. Když plody dozrávají, na povrchu praskají a odhalují semeno které svým vzhledem připomíná oko. Plody dozrávají v říjnu a listopadu a jsou přibližně velikosti hroznů. Sklízí se semena, která ještě nespadla ne zem.

Užívané části a jejich zpracování

Pro zpracování guarany se využívají především semena, známá také jako guaranové oříšky. Sbírají se v době zralosti, poté se usuší a rovnoměrně praží. Mají velmi hořkou a svíravou chuť. Po rozemletí se semena používají nejčastěji do kapslí nebo tinktur, které jsou oblíbené jako doplňky stravy a je v nich obsaženo nejvyšší množství účinných látek. Přidává se také do různých nápojů.

Účinné látky obsažené v semenech guarany

Semena guarany obsahují 4–8 % kofeinu, což z nich činí silný přírodní stimulant. Mezi další účinné látky patří baranin, tanin, amidon, teofylin, teobromin, vitamíny skupiny B a vitamin C. Dále jsou přítomny katechinové třísloviny (10–25 %), pryskyřice a červené barvivo. Semena obsahují také malé množství oleje, jehož vlastnosti zatím nebyly dostatečně prozkoumány.

Jak guarana pomáhá a kdy je vhodné ji užívat

Guarana je známá pro své povzbuzující a tonizující účinky, které nezpůsobují zvýšení nervozity ani napětí.

Podobně jako káva se používá ke snížení únavy, k udržení pozornosti a bdělosti.
Zvyšuje mentální výkonnost a zlepšuje krátkodobou i dlouhodobou paměť.
Zvyšuje výkon sportovců, kteří ji užívají pro zlepšení vytrvalosti a fyzické výkonnosti.

Stejně jako jiné přípravky obsahující kofein se používá k tlumení bolesti a při migrénách.
Zmírňuje lehčí formy průjmu díky obsahu amidonu a taninů. Má rovněž antibakteriální účinky, především na bakterie Escherichia coli a Salmonella.
Je vhodným doplňkem při redukčních dietách, jelikož zrychluje metabolismus a zvyšuje tělesnou teplotu. Tím stimuluje odbourávání tuků a snižuje pocit hladu.
Zvyšuje účinnost léků proti srážení krve (například Warfarin).
Doporučuje se používat k léčbě chronického únavového syndromu a astenie (únavy bez zjevné příčiny).
Likviduje volné radikály v těle.
Některé zdroje také uvádějí, že guarana reguluje průtok krve a pomáhá normalizovat krevní tlak.

Působí proti kocovině.
Povrchově rozšiřuje cévní a mízní systém, proto se používá v přípravcích na redukci celulitidy.
Přidává se do šamponů na mastné vlasy.

Podle botanika Jamese Duka guarana působí preventivně proti arterioskleróze. Na jejím základě byl v roce 1989 udělen patent na přípravek se schopností snižovat krevní srážlivost (antiagregační schopnosti).

Jak zajistit nejvyšší účinnost guarany

Pro dosažení nejlepších výsledků při užívání guarany je nutné dodržovat několik důležitých zásad.

• Preparát je vhodné podávat ráno.

• Guaranu aplikujte nárazově při pocitu únavy, nebo v případě potřeby zvýšení aktivity.

• Při dlouhodobém užívání může účinnost byliny klesat.

• Vždy dodržujte doporučenou denní dávku.

Je důležité také věnovat pozornost kvalitě produktu. Někteří výrobci přidávají k extraktu guarany syntetický kofein, což může být klamavé. V současné době však na trhu existují extrakty standardizované právě na obsah kofeinu (lépe ještě na teobromin a theophylline), které garantují vyšší kvalitu bez nutnosti použití syntetických látek.

Kdy se vyhnout užívání guarany a jaké jsou její nežádoucí účinky

Guarana se nedoporučuje v případech, kdy je celková stimulace nežádoucí. Rovněž se nedoporučuje užívat ji v době těhotenství nebo v průběhu kojení. Není vhodná ani pro děti. Při užívání ve velmi vysokých dávkách hrozí předávkování, které může vyvolat nežádoucí účinky, jako jsou:

tachykardie (zrychlený tep)
bolest žaludku
zvracení
nervozita a třes

Guaranu nelze doporučit v případech, kdy je cílem zklidnění, při poruchách spánku, epilepsii, srdečních vadách, vysokém krevním tlaku nebo cukrovce. U dlouhodobého užívání může vznikat návykovost. Užívání guarany je nevhodné pro osoby s alergií na některou z jejích složek, nejčastěji na kofein. Je také důležité připomenout, že kofein je na seznamu dopingových látek.

Je guarana toxická? Co říkají studie o bezpečnosti

Studie provedené na zvířatech ukázaly, že guarana není toxická ani při vysokých dávkách, a to až do 2 gramů na kilogram tělesné hmotnosti. Případy intoxikace jsou velmi vzácné – zatím byl zaznamenán pouze jeden případ u ženy se skrytou srdeční vadou.

Zajímavá fakta

• Klinická studie potvrdila, že guarana je mnohem účinnější než izolovaný kofein.

• Miliony Brazilců používají guaranu jako stimulační tonikum. Je také hlavní přísadou národního nápoje guarana soda.

• Tradičně se guarana praží, zbaví blány a smísí s vodou na pastu. Z té se tvarují tyčinky, které se poté kouří. V Jižní Americe je tento způsob zpracování populární díky vysokému obsahu kofeinu.

• Guarana se často používá k přípravě nápoje podobného kávě.

• Vmícháním velké lžíce guarany do čtvrt litru vody se připravuje Aqua branca, nápoj válečníků Tento nápoj se tradičně užíval pro tlumení únavy z boje a zvýšení fyzické síly.

• V některých latinskoamerických zemích je guarana oblíbeným afrodiziakem.

• Indiáni používají guaranu i při přípravě čokolády.

Byliny s podobnými účinky

Guarana má podobné účinky jako některé další rostliny, které obsahují kofein. Patří sem např. Paullinia yoco (příbuzná liána), káva (Coffee sp.), černý čaj (Camellia sinensis) a kakao (Cacao seed).

Obsah kofeinu v jednotlivých rostlinách:

Guarana: 4–8 %
Káva: 1–2,5 %
Černý čaj: 2,5 – 4,5 %
Kakao: 0,25%

V článku byly použity vedle osobních zkušeností informace z klinických studií, článků a publikací:

Andrew Chevallier, Herbal Remedies, 2007
Sélection du Readerś Digest, 2003.
Dr. Duke's Phytochemical and Ethnobotanical Databases
Leslie Tayllor, The Healing Power of Rainforest Herbs, 2005
Roberts, A. T., et al. “The effect of an herbal supplement containing black tea and caffeine on metabolic parameters in humans.” Altern. Med. Rev. 2005 Dec; 10(4): 321-5.
Berube-Parent, S., et al. “Effects of encapsulated green tea and guarana extracts containing a mixture of epigallocatechin-3-gallate and caffeine on 24 h energy expenditure and fat oxidation in men.” Br. J. Nutr. 2005 Sep; 94(3): 432-6.
Weckerle, C. S., et al. “Purine alkaloids in Paullinia.” Phytochemistry. 2003 Oct; 64(3): 735-42.
Espinola, E. B., et al. “Pharmacological activity of guaraná (Paullinia cupana Mart.) in laboratory animals.” J. Ethnopharmacol. 1997; 55(3): 223–29.
Adis, J.; Fonseca, O.J.M. & Strassen, R. Zur. Um trips como causador de superbrotamento em guaraná. In: Simpósio Brasileiro do Guaraná, 1., Manaus, 1983.
Anais. Manaus, Embrapa-Uepae de Manaus, 1984. p. 412.
Santa Maria, A., Lopez, A., Diaz, M. M., Munoz-Mingarro, D., and Pozuelo, J.M. (1998) Evaluation of the toxicity of guaraná with in vitro bioassays. Ecotoxicol Environ Saf. Mar. 39(3): 164-7.
Mendes, F. R., et al. "Brazilian plants as possible adaptogens: An ethnopharmacological survey of books edited in Brazil." J. Ethnopharmacol. 2007 Feb; 109(3): 493-500.
Fukumasu, H., et al. “Protective effects of Guarana (Paullinia cupana Mart. var. Sorbilis) against DEN-induced DNA damage on mouse liver.” Food Chem. Toxicol. 2006 Jun; 44(6): 862-7.
Basile, A., et al. “Antibacterial and antioxidant activities of ethanol extract from Paullinia cupana Mart.” J. Ethnopharmacol. 2005 Oct; 102(1): 32-6.
Duarte, M. de L. R. & Albuquerque, F. C. de; Correa, M. P. F. & Batista, M. de F. Doenças da cultura do guaraná no trópico ùmido. Belém, Embrapa-Cpatu, 1983. 2p. (EMBRAPA-CPATU. Pesquisa em Andamento, 98).
Albuquerque, F. C. Antracnose do guaraná. Rio de Janeiro, SIA, 1961. 22p. (Estudos técnicos, 18). E em B. téc. Inst. Agron. N., Belém, (40):1-33, 1960.
Albuquerque, F. C. de; Duarte, M. de L. R. & Kato, A. K. Duas Phytophthora patogênicas ao guaraná. In: SIMPÓSIO DO TRÓPICO ÚMIDO, 1., Belém, 1984. Resumos. Belém, Embrapa-Cpatu, 1984. p. 279-80.
Batista, A. C. & Bezerra, J. L. Novos fungos do guaraná (Paullinia cupana H.B. & K.) no Amazonas. Recife, Instituto de Micologia. Universidade de Recife & Instituto Nacional de Pesquisas da Amazônia, 1961. 19p. ilust. (Publicação, n. 318).
Areia, C. A. Alguns aspectos da parede celular em estrutura fina; Paullinia cupana H. B. K. var. sorbilis (Mart.) Ducke (sapindaceae). Rodriguésia, Rio de Janeiro, 26(33):103-12, 1971.
Basile, A., et al. “Antibacterial and antioxidant activities of ethanol extract from Paullinia cupana Mart.” J. Ethnopharmacol. 2005 Oct; 102(1): 32-6.
Areia, C. A. Anatomia da folha do guaraná Paullinia cupana var. sorbilis (Mart.) (Sapindaceae). Rodriguésia, Rio de Janeiro. 25(37):297-334, 1966. (28 ref)
Cohen, I. A. Preferência na coleta de pólen das abelhas Melipona seminigra Merrillae Cock. instalados em um plantio de guaraná (Paullinia cupana var. sorbilis). Manaus, FUA, 1985. 67p.
Ducke, A. Diversidade do guaraná. Rodriguêsia, Rio de Janeiro, 3(10):155-6,1937.
Ducke, A. Plantas de cultura precolombiana na Amazônia brasileira; notas sobre as espécies ou forma espontâneas que supostamente Ihes teriam dado origem. Belém, 1946, 12p. (IAN. B. técnico, 8).
Bydlowski, S. P., et al. “An aqueous extract of guaraná (Paullinia cupana) decreases platelet thromboxane synthesis.” Braz. J. Med. Biol. Res. 1991; 24(4): 421–24.
Bydlowski, S. P., et al. “A novel property of an aqueous guaraná extract (Paullinia cupana): inhibition of platelet aggregation in vitro and in vivo." Braz. J. Med. Biol Res. 1988; 21(3): 535–38.
Haskell, C. F., et al. "A double-blind, placebo-controlled, multi-dose evaluation of the acute behavioural effects of guarana in humans." J. Psychopharmacol. 2007; 21(1): 65-70.
Kennedy, D. O., et al. “Improved cognitive performance in human volunteers following administration of guarana (Paullinia cupana) extract: comparison and interaction with Panax ginseng.” Pharmacol. Biochem. Behav. 2004 Nov; 79(3): 401-11.
a další