Kostival lékařský (Symphytum Officinale L.)
Kostival lékařský (Symphytum Officinale L.)
Čeleď: Brutnákovité (Boraginaceae)
Lidové a jiné názvy
Svalník větší, Lupen sladký, Černý kořen, Celníkový kořen, Kobylí mléko, Medunice, Volský jazyk.
Historie
Název vychází z latinského symphyo, což znamená, spojuji a phyton znamená rostlina. Staří Řekové ošetřovali poranění šťávou z kostivalu, neboť věřili, že roztrhanému masu pomáhá srůst. Římský přírodní léčitel popsal, že vařením kořene vzniká lepivá pasta, která je schopna slepit kusy masa k sobě. Pasta z kostivalu ztvrdne jako sádra. Toho se dříve využívalo na bojištích k ošetření zlomenin. Již od starověku je kostival považován za velmi důležitou léčivku. Četné anglické názvy naráží rovněž na hojivé síly kostivalu (např. knitbone – kostisrost, boneset – rovnač kostí, bruisewort – modřinová bylina). V 16. století byl kostival základní bylinou k hojení ran, zánětů, vředů a tak podobně. V minulosti byly listy kostivalu považovány za jedlé. Z kostivalu bylo dokonce připravováno víno. Vzhledem ke skutečnosti, že kostival má velmi rychlý růst, byl v minulosti pěstován jako krmivo pro domácí zvířata. V současnosti však bylo v kostivalu detekováno několik toxinů, a proto se již tato praxe nedoporučuje. Do dnešní doby se dochovala celá řada receptů pro vnitřní použití. V USA je stále kostival pro vnitřní použití v obchodní síti (přes prokázanou toxicitu a pravděpodobnou karcinogenitu).
Výskyt
Kostival se vyskytuje planě na březích potoků, řek, na okrajích lesů a v dalších mokřinách. Jedná se o hojně rozšířenou bylinu. Hojně se pěstuje v nejrůznějších kultivarech pro dekorativní použití. Kostival je bylina, která pochází z Evropy, západní Sibiře a Malé Asie. V dnešní době známe 35 druhů kostivalů.
Popis
Statná drsná trvalka se silným hnědým dužnatým oddenkem. Trsy vzpřímených chlupatých a oválných listů. Dorůstá výšky 1,2 metru. Baňkovité bohaté květy mají purpurovou, růžovou, nebo bílou barvu a vyrůstají v kadeřavých hroznech. Kvete na jaře. Kořen je protáhlý, dužnatý, na povrchu černý a uvnitř bělavý. Šťáva z kořene je lepkavá a bez chuti. Příbuzným druhem je Brutnák. Nezkušený sběrač bylin může snadno zaměnit kostival s rulíkem. Tato skutečnost byla v minulosti častým důvodem akutních intoxikací.
Užívané části
V přírodní medicíně jsou užívané části kořen a list. Nejvíce aktivních látek v kořeni je v počáteční fázi růstu kostivalu, nebo v období, kdy již rostlina sesychá.
Účinné látky
V kořeni jsou přítomny alkaloidy (allantoin, symphytin, senkirkine, 1,3-sitosterol, taniny a lasiokarpin). Alantoin stojí za podstatnou částí účinnosti kostivalu a v kořeni je ho 0,6 – 0,9 %. Další důležitou obsahovou látkou je Cholin. Obsahuje celou řadu pyrrolizidinových alkaloidů (lycopsamin, echimidin, heliosupin, 7-acetolintermedin). Obsahuje 2 – 4 % taninu. Z dalších látek je obsažen steroid saponin, inulin, vitamin B12 a celá řada látek bílkovinné povahy. Lasiokarpin a senkirkine stojí za pravděpodobnou karcinogenitu kostivalu (jen při konzumaci kostivalu). Pyrrolizidinové alkaloidy mají v organizmu schopnost kumulace (poškození zdraví může mít tedy značné zpoždění).
Zařazení
Hojivé, protizánětlivé, adstringentní a demulgentní.
Prokázané účinky
Kostival hojí rány a podporuje rychlou obnovu tkání. Doporučuje se zejména na výrony, modřiny, zranění vzniklá při sportu. Aplikujeme-li přípravek s kostivalem zevně na postiženou oblast, tlumíme tak otoky a zrychlujeme hojení. Výborných výsledků dosahujeme při nejrůznějších zánětech, bolestivosti kloubů, zánětech kloubů, urychluje hojení zlomenin. Kostival je rovněž velmi účinný na křečové žíly, pomalu se hojící zranění a vředy. Dříve se kostival často doporučoval k hojení žaludečních vředů. V dnešní době je však vnitřní použití přinejmenším diskutabilní (osobně je rozhodně nedoporučuji, protože pyrrolizidinové alkaloidy poškozují játra a některé jsou karcinogenní). Vzhledem ke schopnosti kostivalu prokrvovat je vhodným doplňkem k tlumení křečí. Cholin je odpovědný za zrychlené vstřebávání krevních podlitin. Kostival je rovněž vhodný na suché formy ekzémů. S úspěchem je možné kostival použít k tlumení projevů akné. Kostival je možné použít k potírání hrudi a zad při plicních onemocněních.
Použití
• Bolesti kloubů, vazů a šlach
• Pokud je rána otevřená (např. bércový vřed) nanáší se kostival na okraje rány.
• Na výrony, modřiny a tupá zranění
• Bércové vředy
• Tlumí křeče
• Na různé formy ekzémů a akné
Podmínky pro dosažení maximálního účinku
• Používejte pouze zevně.
• Možno aplikovat formou masáže, nebo potírání.
• Pro zvýšení účinku doporučujeme aplikovat formou zábalu. Naneseme větší množství přípravku a zabalíme do potravinářské folie. Dobré je na závěr ještě zabalit do ručníku. Takto necháme působit několik hodin, nebo do druhého dne.
Nežádoucí účinky
V těhotenství a v průběhu kojení je potřeba používat kostival s obezřetností. Nikdy neužívejte kořen kostivalu vnitřně. Někteří autoři uvádí možné vnitřní použití listů kostivalu. Pyrrolizidinových alkaloidů je sice v listech nižší koncentrace, ale vzhledem ke schopnosti kumulace těchto látek v těle nelze ani užívání listů doporučit. Pokud se přesto rozhodnete pro jejich užití, tak alespoň maximálně 2 týdny a v nízkých dávkách.
Toxicita
V poslední době se stále více hovoří o tom, že při vnitřním použití je toxický a karcinogenní. Některé prameny dokonce informují o vysoké toxicitě při vnitřním podání. Konzumaci proto i přes celou řadu doporučení přísně nedoporučujeme! Použití kostivalu v kosmetických přípravcích je zcela bezpečné, neboť pyrrolizidinové alkaloidy metabolizují na toxiny až po průchodu zažívacím aparátem. A neprochází kožní bariérou.
Zajímavosti
• O schopnostech kostivalu regenerovat tkáně se vyprávěly magické historky. Nasekané maso se po povaření v hrnci s kostivalem přemění na steak. Koupel v kostivalu obnoví panenství. Mrtvé zvíře po ponoření do lázně z kostivalu vyskočí a uteče.
• Za účinky je z velké části odpovědný allantoin. V minulosti se na špatně hojící rány přidávaly larvy masařky, v jejímž trusu je vysoký podíl alantoinu.
• V Mexiku kostival dodnes používají porodní báby k léčbě potrhaných porodních cest.
• V některých zemích se jedná o zakázanou rostlinu. Vnitřní užití není legální v Austrálii, Kanadě, Británii.
Receptury
Nejúčinnějšími recepturami s obsahem kostivalu jsou masti, gely, mléka a lihové extrakty. Veškeré tyto aplikační formy naleznete v sortimentu naší firmy.
Byliny s podobnými účinky
Lopuch větší kořen, Kaštan koňský, Arnika horská a další.
V článku byly použity vedle osobních zkušeností informace z klinických studií, článků a publikací:
• Giannetti BM, Staiger C, Bulitta M, Predel HG. Efficacy and safety of a Comfrey root extract ointment in the treatment of acute upper or low back pain: results of a double-blind, randomised, placebo-controlled, multi-centre trial. Br J Sports Med. 2009 May 21.
• Rode, Dorena. "Summary of In Vivo Comfrey Studies". http://www.comfreycentral.com/research/table5.htm. Retrieved on 2008-02-20.
• Andrew Chevallier, Herbal Remedies, 2007.
• "FDA/CFSAN - FDA Advises Dietary Supplement Manufacturers to Remove Comfrey Products From the Market". http://vm.cfsan.fda.gov/~dms/dspltr06.html. Retrieved on 2007-06-01.
• Efficacy of a comfrey root (Symphyti offic. radix) extract ointment in the treatment of patients with painful osteoarthritis of the knee: results of a double-blind, randomised, bicenter, placebo-controlled trial. PMID: 17169543 Phytomedicine. 2007 Jan;14(1):2-10. Epub 2006 Dec 13.
• Dionýz Dugas, 500 nejlepších receptů lidové medicíny, 2007.
• PMID: 17118137 BMC Bioinformatics. 2006 Sep 26;7 Suppl 2:S16 Analysis of gene expression changes in relation to toxicity and tumorigenesis in the livers of Big Blue transgenic rats fed comfrey (Symphytum officinale).
• Giannetti BM, Staiger C, Bulitta M, Predel HG. Efficacy and safety of a Comfrey root extract ointment in the treatment of acute upper or low back pain: results of a double-blind, randomised, placebo-controlled, multi-centre. Br J Sports Med. 2009 May 21.
• Giannetti BM, Staiger C, Bulitta M, Predel HG. Efficacy and safety of a Comfrey root extract ointment in the treatment of acute upper or low back pain: results of a double-blind, randomised, placebo-controlled, multi-centre . Br J Sports Med. 2009 May 21.
• Topical symphytum herb concentrate cream against myalgia: a randomized controlled double-blind clinical study. PMID: 16510384 Adv Ther. 2005 Nov-Dec;22(6):681-92
• Efficacy and tolerance of a comfrey root extract (Extr. Rad. Symphyti) in the treatment of ankle distorsions: results of a multicenter, randomized, placebo-controlled, double-blind study. : 15638067 Phytomedicine. 2004 Sep;11(6):470-7.
• Michael Castleman, The New Healing Herbs, 2004.
• Dr. Johannes Gottfried Mayer a Dr. Bernhard Eehleke a Pater Kilian Saum OSB, Handbuch der Klosterheilkunde, 2002.
• Therapeutic characteristance and tolerance of topical comfrey preparations. Results of an observational study of patients. PMID: 14518351 Forts Med Orig. 2002;120(1):1-9.
• Koll, R. and S. Klingenburg, [In Process Citation]. Fortschr Med Orig, 2002. 120(1): p. 1-9.9.
• Jiří Janča, Velký receptář alternativní medicíny, 2002.
• Barthomeuf, C. M., et al., Evaluation of the dietetic and therapeutic potential of a high molecular weight hydroxycinnamate-derived polymer from Symphytum asperum Lepech. Regarding its antioxidant, antilipoperoxidant, antiinflammatory, and cytotoxic properties. J Agric Food Chem, 2001. 49(8): p. 3942-6.
• Gafar, M., et al., [Apiphytotherapeutic original preparations in the treatment of chronic marginal parodontopathies. A clinical and microbiological study]. Revista de Chirurgie, Oncologie, Radiologie, O.R.L., Oftalmologie, Stomatologie. Seria: Stomatologie, 1989. 36(2): p. 91-8.
• Lohmann, K., E. Reininger, and R. Bauer, Screening of European anti-inflammatory herbal drugs for inhibition of cyclooxygenase-1 and -2. Phytomedicine (Jena), 2000. 7(Supplement 2): p. 99.
• Hiermann, A. and M. Writzel, Antiphlogistic glycopeptide from the roots of Symphytum officinale. Pharmaceutical and Pharmacological Letters, 1998. 8(4): p. 154-157.
• Ernest Small, Culinary Herbs, 1997.
• McGuffin M, et al. American herbal products association's botanical safety handbook. New York: CRC Press, 1997:111-112,149-151.
• Tunon, H., C. Olavsdotter, and L. Bohlin, Evaluation of anti-inflammatory activity of some Swedish medicinal plants. Inhibition of prostaglandin biosynthesis and PAF-induced exocytosis. Journal of Ethnopharmacology, 1995. 48(2): p. 61-76.
• Lenghel, V., et al., The influence of some vegetable extracts on the in vitro adherence of mouse and human lymphocytes to nylon fibers. Roumanian Archives of Microbiology and Immunology, 1995. 54(1-2): p. 15-30
• Andy Clevely a Katherine Richmondová, The Complete Book of Herbs, 1994.
• Makhatadze, M., et al., Immunopharmacologic study of glucofructan from Symphytum asperum roots. Annals of the New York Academy of Sciences, 1993. 685: p. 383-5.
• Van den Dungen, F., et al., High Molecular Weight Complement Inhibitors of Symphytum-Officinale. Clinical and Experimental Immunology, 1991. 86(SUPPL. 1): p. 3.
• Yeong M. L., et al.(1990), “Hepatic veno-occlusive disease associated with comfrey ingestion.” Journal of Gastroenterology and Hepatology, 5(2): p. 211-4.
• Bach N, Thung SN, Schaffner F. Comfrey herb tea-induced hepatic veno-occlusive disease. American Journal of Medicine 1989 July; 87:97-99.
• Abbott PJ. Comfrey: assessing the low-dose health risk. [review]. Medical Journal of Australia 1988 Dec 5-19;149:678-682.
• Goldman, R.S., P.C.D. De Freitas, and S. Oga, Wound healing and analgesic effect of crude extracts of Symphytum officinale in rats. Fitoterapia, 1986. 56(6): p. 323-330.
• Stamford, I. F. and I.A. Tavares, The effect of an aqueous extract of comfrey on prostaglandin synthesis by rat isolated stomach. Journal of Pharmacy and Pharmacology, 1983. 35(12): p. 816-7.
• a další
Autor: Dr. Jiří Pantůček a kolektiv Topvet
© Copyright (2009) MVDr. Jiří Pantůček - všechna práva vyhrazena. Žádná část tohoto dokumentu nesmí být reprodukována nebo přenesena v jakékoliv formě nebo jakýmikoliv prostředky, elektronicky, včetně kopírování, nahrávání, nebo nějakým informačním systémem vyhledávání informací, včetně websajtů, bez písemného povolení.
Veškerá sdělení v herbáři obsažená nebyla ohodnocená kontrolními úřady pro kontrolu doplňků stravy. Veškeré informace obsažená v tomto rostlinném herbáři jsou určena ke vzdělání, zdroji informací a zábavě. Těchto informací není vhodné používat k diagnostice, indikaci nebo změně lékařem určené léčby. Rostliny v herbáři uvedené nejsou náhradou léků. V případě jakékoliv léčby je nutné konzultovat užívání doplňků stravy se svým ošetřujícím lékařem.