Manuka – Balmín košťatý (Leptospermum scoparium J.R. Forst & G. Forst)

Manuka – Balmín košťatý (Leptospermum scoparium J.R. Forst & G. Forst)
Čeleď: Myrtovité (Myrtaceae)

Lidové a jiné názvy
Leptospermum, Novozélandský čajovník, Manuka červená, Kahikatoa.

Historie
Regeneračních a hojivých účinků manuky využívali již původní obyvatelé Nového Zélandu, Maorové. V maorském překladu znamená manuka „cítím se dobře“. Jeden z překladů původního názvu manuky je „zabíječ bakterií a plísní“. Ze starých domorodých záznamů vyplývá, že se používala míza z kůry a semenného pouzdra. Rostlinu používali domorodci jak k léčbě, tak výrobě hudebních nástrojů, zemědělského nářadí, k rybolovu i výrobě zbraní. Včelí med z monokultury manuky byl používán již ve starověku k léčení ran. Kapitán James Cook užíval listy manuky k přípravě čaje při bojových akcích.

Výskyt
Přirozenou lokalitou výskytu je Nový Zéland, Tasmánie a Jihovýchodní Austrálie. Do některých tropických a subtropických oblastí byl zavlečen jako okrasný keř. V některých zemích vytlačuje původní vegetaci. Rod zahrnuje přibližně 86 druhů, z nichž většina (81) je endemická v Austrálii a na Novém Zélandu. Nejlepší vlastnosti dosahuje v oblasti East Cape.

Popis
Stálezelený keř až strom, 2-5 (výjimečně 8) metrů vysoký, bohatě větvený. Většinou zůstává jako relativně malý keř do 1 metru. Listy tvarově podobné jehličí 7 – 20 mm dlouhé. Bílé a červené květy mají v průměru 13 mm a jsou pětičetné. Roste na vlhkých stanovištích. U nás je občas k vidění jako pokojová rostlina, často v bonsajové formě. Příliš jí neprospívá sucho. Vůně není nijak nápadná. Množí se pomocí semen, nebo snadněji řízků. Manuka je blízký příbuzný stromu kanuka. Rozlišíme je tak, že manuka má pichlavé, trnité listy a kanuka hladké. V aroma silice naleznete tóny lesa, dřeva, půdy.

Užívané části
Sklízí se každých 18 měsíců až 2 roky z mladých keřů.

Účinné látky
Silice z manuky je bohatá na terpinen-4-ol a na alfa a gama terpinen. Chromatografická analýza prokázala přítomnost pinenu, chrysinu, myrcenu, cymenu, 1,8cineolu, linalolu a triketonu. Obsah triketonu osciluje mezi 26 – 28 %. Triketon významně zvyšuje účinnost manuky proti plísním a gram pozitivním bakteriím. Obsah triterpenů a flavonoidů zajišťuje unikátní účinnost.

Zařazení
Antiseptikum, Antimycoticum, Antiphlogysticum.

Prokázané účinky
Účinky jsou velmi podobné jako v případě australského čajovníku (Tea Tree Oil). Svými výjimečnými antibakteriálními účinky jej však daleko předčí (20 – 30 x) a účinností proti plísním (přibližně 10x). Likvidují celou řadu patogenních bakterií, virů, plísní a kvasinek. Silně účinný je zejména na Gram pozitivní bakterie (Stafylokoky, Streptokoky, Micrococcus). Hojí rány, podporuje regeneraci a léčí kožní vyrážky, ekzémy a záněty. Výborných výsledků se dosahuje při léčbě akné. Výborně hojí a léčí afty, opary a „koutky“. Nejenže tlumí záněty, je vhodný rovněž na spáleniny, po bodnutí hmyzem a bolesti kloubů při zvýšené námaze. S úspěchem se používá k léčbě lupenky. Dle dostupných informací tlumí migrény.

Použití
• Plísně pokožky (zejména mezi prsty a pod nehty)
• Lupenka a jiné formy ekzémů
• Na problematickou pleť
• Hojí drobná poranění a bodnutí hmyzem
• Na bércové vředy
• Na spáleniny
• Antimikrobiální účinek
• Na vaginální kvasinkové infekce

Podmínky pro dosažení maximálního účinku
• Je možné použít i k zesílení účinku běžně používaných antiseptik (jako: gentamycin sulfát, clotrimazol, kortizon).
• Manuku je vhodné kombinovat s TTO silicí. Dosáhneme tím širšího a komplexnějšího účinku.

Nežádoucí účinky
Dosud nebyly prokázány žádné škodlivé účinky. Přesto, pro nedostatek klinických studií, doporučujeme při perorálním užití konzultaci s lékařem. Nežádoucí účinky na pokožce, nebo na sliznici nejsou známy (na rozdíl od TTO silice, na kterou jsou již známy případy alergické reakce). Některé klinické studie prokázaly indukovaný spasmolytický účinek, proto se nedoporučuje používat manuku vnitřně v průběhu těhotenství a kojení. Nedoporučuje se rovněž užívat epileptikům a při poškození jater.

Zajímavosti
• Za druhé světové války, kdy použití penicilinu bylo ještě v počátcích, byl roztok s 1% silice užíván pro své antimikrobiální účinky. Snižovala nebezpečí vzniku pooperačních infekcí. Roztok byl rovněž používán k sanaci operačních sálů a operačního pole.
• Frakce z manuky jsou rovněž využívány při výrobě parfémů.
• Piliny ze stromu manuky použité při uzení masa, mu propůjčují delikátní vůni a chuť.

Receptury
- Nejúčinnější aplikační formou získávanou z manuky je rostlinná silice. Ta je již v 1% koncentraci vysoce účinným antiseptikem.
- ve specializovaných prodejnách lze zakoupit „manukový med“. Ten je rovněž hodnocený pro své antibakteriální účinky. Klinicky testován byl med v Aucklandu a hojivé účinky se prokázaly. Výsledky však nebyly nijak „zázračné“.
- v Dublinu se prokázal účinek medu v kombinaci s kompresivní terapií na bércové vředy. Účinnost je přinejmenším srovnatelná s léčbou hydrogel (standardní léčba bércových vředů v ČR).
- vhodné je v recepturách pro dosažení maximální antibakteriálního účinku kombinovat manuku a TTO.
- Nabídka produktů Topvet s vysokým obsahem manuky je velice široká.

Byliny s podobnými účinky
Tea Tree Oil (Melaleuca alternifolia), Kunzea ericoides, Baeckea.

V článku byly použity vedle osobních zkušeností informace z klinických studií, článků a publikací:

• Evaluating the effects of the essential oils Leptospermum scoparium (manuka) and Kunzea ericoides (kanuka) on radiotherapy induced mucositis: A randomized, placebo controlled feasibility study European Journal of Oncology Nursing, Volume 13, Issue 2, Pages 87-93 W. Maddocks-Jennings, J. Wilkinson, H. Cavanagh, D. Shillington
• Julia Lawless, The Illustrated Encyclopedia of Essential Oils (Rockport, MA: Element Books, 1995), 56-67.
• Porter N. Manuka: The good oil from New Zealand. HerbalGram . 2001;53:26-30.
• Riley M. Maori Healing and Herbal: New Zealand Ethnobotanical Sourcebook. Paraparaumu, NZ: Viking Sevenseas NZ; 1994.
• Rhee GJ, Chung KS, Kim EH, Suh HJ, Hong ND. Antimicrobial activities of a steam distillate of Leptospermum scoparium. Yakhakhoe Chi. 1997;41:132-138.
• Lis-Balchin M, Hart SL, Deans SG. Pharmacological and antimicrobial studies on different tea-tree oils (Melaleuca alternifolia, Leptospermum scoparium or Manuka and Kunzea ericoides or Kanuka), originating in Australia and New Zealand. J Phytother Res. 2000; 14:623-629.
• Lis-Balchin M, Hart SL. An investigation of the actions of the essential oils of Manuka (Leptospermum scoparium) and Kanuka (Kunzea ericoides), Myrtaceae on guinea-pig smooth muscle. Pharm Pharmacol. 1998;50:809-811.
• Kim EH, Rhee GJ. Activities of ketonic fraction from Leptospermum scoparium alone and synergism in combination with some antibiotics against various bacterial strains and fungi. Yakhakhoe Chi. 1999; 43:716-728.
• Häberlein H, Tschiersch KP. 2,5-Dihydroxy-7-methoxy-6,8-dimethylflavan-3-one a novel flavonoid from Leptospermum scoparium: in vitro affinity to the benzodiazepine binding site of the GABA-A receptor-chloride channel complex. Pharmazie. 1994;49:860.
• Häberlein H, Tschiersch KP, Schafer HL. Flavonoids from Leptospermum scoparium with affinity to the benzodiazepine receptor characterized by structure activity relationships and in vivo studies of a plant extract. Pharmazie . 1994;49:912-922.
• Melching S, Bülow N, Wihstutz K, Jung S, König WA. Natural occurrence of both enantiomers of cadina-3,5diene and amorphene. Phytochemistry . 1997;44:1291-1296.
• Porter NG, Wilkins AL. Chemical, physical and antimicrobial properties of essential oils of Leptospermum scoparium and Kunzea ericoides . Phytochemistry . 1999;50:407-415.
• Perry NB, Brennan NJ, Van Klink JW, et al. Essential oils from New Zealand manuka and kanuka: Chemotaxonomy of Leptospermum. Phytochemistry. 1997;44:1485-1494.
• Priest D. Natural antimicrobials for personal care. Chimicaoggi. 2002;20:43-46.
• Häberlein H, Tschiersch KP. Triterpenoids and flavonoids from Leptospermum scoparium. Phytochemistry. 1994;35:765-768.
• Häberlein H, Tschiersch KP. On the occurrence of methylated and methoxylated flavonoids in Leptospermum scoparium. Biochem Syst Ecol. 1998;26:97-103.
• Weston RJ, Brocklebank LK. The oligosaccharide composition of some New Zealand honeys. Food Chem. 1999;64:33-37.
• Yao L, Datta N, Tomas-Barberan FA, Ferreres F, Martos I, Singanusong R. Flavonoids, phenolic acids and abscisic acid in Australian and New Zealand Leptospermum honeys. Food Chem . 2003;81:159-168.
• Harkenthal M, Reichling J, Geiss HK, Saller R. Comparative study on the in vitro antibacterial activity of Australian tea tree oil, cajuput oil, niaouli oil, manuka oil, kanuka oil, and eucalyptus oil. Pharmazie . 1999;54:460-463.
• J. T. Salmon, The Native Trees of New Zealand, Reed, 1973. ISBN 0-589-01340-8
• J. Dawson, R. Lucas, Nature guide to the New Zealand forest. Godwit, 2000
• T. Greene, Antiparasitic behaviour in New Zealand parakeets (Cyanoramphus species). 1989: 322–323.
• Monofloral honey types
• Henle, Prof. Thomas. "Summary of article published in January 2008". University of Dresden. Retrieved on 2008-02-01.
• Sélection du Readerś Digest, 2003.
• Research Centre, Faculty of Nursing and Midwifery, Royal College of Surgeons, Ireland (RCSI), Dublin
• a další

Autor: Dr. Jiří Pantůček a kolektiv Topvet

© Copyright (2009) MVDr. Jiří Pantůček - všechna práva vyhrazena. Žádná část tohoto dokumentu nesmí být reprodukována nebo přenesena v jakékoliv formě nebo jakýmikoliv prostředky, elektronicky, včetně kopírování, nahrávání, nebo nějakým informačním systémem vyhledávání informací, včetně websajtů, bez písemného povolení.

Veškerá sdělení v herbáři obsažená nebyla ohodnocená kontrolními úřady pro kontrolu doplňků stravy. Veškeré informace obsažená v tomto rostlinném herbáři jsou určena ke vzdělání, zdroji informací a zábavě. Těchto informací není vhodné používat k diagnostice, indikaci nebo změně lékařem určené léčby. Rostliny v herbáři uvedené nejsou náhradou léků. V případě jakékoliv léčby je nutné konzultovat užívání doplňků stravy se svým ošetřujícím lékařem.