Osobní odběr - Knínická 2018/7 | 664 34 | Kuřim     PO-PÁ 7:30-16h     +420 541 232 435
platba a doprava doprava a platba     kontakty kontakty

Pampeliška lékařská (Taraxacum officinale)

Pampeliška lékařská (Taraxacum officinale)

Pampeliška lékařská

(Taraxacum officinale)

Lidové a jiné názvy
pampeliška, smetanka, mléčka, zlatý déšť, mléčenec, kačka, divoký cikor, dandelion, chmýří, hořká čekanka

Řád
Asterales (hvězdnicotvaré)

Čeleď
Asteraceae (hvězdnicovité)

Rod
Taraxacum (pampeliška)

Zařazení

Diuretikum, Detoxikace, Imunomodulant, Antioxidant, Stimulant, Antirevmatikum, Analgetikum

Léčivá bylina s tisíciletou tradicí

Historie pampelišky lékařské, lat. Taraxacum officinale, je bohatá a sahá daleko do minulosti, kdy byla využívána v různých kulturách po celém světě pro její léčivé vlastnosti, jako potravina, a dokonce i pro rituální účely. Pampeliška je původem z Eurasie, ale díky své přizpůsobivosti a schopnosti šíření se stala kosmopolitní rostlinou, kterou nyní můžeme najít téměř po celém světě. Její užívání v medicíně lze vystopovat až do 10. století v arabských záznamech, ale je pravděpodobné, že byla využívána již dávno předtím v tradičních medicínských systémech v Asii a Evropě.

Podle tradiční čínské medicíny, ve které se využívá již více než tisíc let, je považována za rostlinu s "chladnými" vlastnostmi a používá se k léčení zánětů a jako detoxikační prostředek.

V Evropě je zaznamenáno užívání pampelišky ve středověku, kde byla ceněna jak pro své léčivé účinky, tak jako zdroj potravy. Byla součástí mnoha herbářů a lékařských průvodců s detailním popisem jejích vlastností a doporučení k léčebným účelům. Byla také často pěstována v klášterních zahradách. Používala se tradičně k podpoře trávení, k čištění krve a jako diuretikum. Také se používala k léčbě různých onemocnění, včetně jaterních problémů a ekzémů. V 19. století bylo v Anglii módní sbírat divoké rostliny jako potraviny, včetně pampelišek.

Do Severní Ameriky byla pampeliška zavlečena evropskými kolonisty a rychle se zde rozšířila. Původní obyvatelé Ameriky ji také začali využívat pro její léčivé vlastnosti, a to často na základě pozorování jejího používání evropskými osadníky. Během americké občanské války používali vojáci pampelišky jako zdroj vitamínů a k léčbě skorbutu, nemoci způsobené nedostatkem vitamínu C.

Pampeliška byla využívána nejen v medicíně, ale i v kuchyni. Mladé listy jsou jarní delikatesou v mnoha kulturách a přidávají se do salátů či polévek jako zelenina. Sušený kořen pampelišky se používá jako náhražka kávy.

Kosmopolitní pampeliška lékařská a její role v ekosystémech

Pampeliška lékařská, které se také často říká smetanka lékařská, je jedním z nejrozšířenějších a nejznámějších druhů rostlin na světě. Díky lidské činnosti a své schopnosti rychle se šířit se stala kosmopolitním druhem, který se vyskytuje téměř ve všech klimatických zónách. Je původní v mnoha částech Eurasie, kde roste v různorodých přírodních stanovištích, od luk a polí po zahrady a městské plochy. Byla zavlečena do Severní Ameriky evropskými osadníky a rychle se rozšířila po celém kontinentu, kde je nyní považována za běžný a někde i invazní druh. Také se vyskytuje v mnoha dalších částech světa, včetně Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Ameriky a částí Afriky, často tam, kam byla zavedena buď úmyslně pro medicínské či kulinářské využití, nebo nechtěně jako plevel.

Pampeliška lékařská je mimořádně přizpůsobivá rostlina, která může růst v širokém spektru prostředí od plného slunce po částečný stín. Preferuje bohaté, vlhké, ale dobře odvodněné půdy, avšak dokáže růst i v sušších a chudších půdách. Její schopnost prosperovat v různých podmínkách ji činí běžným obyvatelem luk, pastvin, zahrad, parků, okrajů cest a městských prázdných pozemků. Přes svůj status jako často nežádoucí plevel má pampeliška důležitou roli v ekosystémech. Je jednou z prvních jarních květin poskytujících nektar a pyl včelám a dalšímu opylujícímu hmyzu v období, kdy ještě není mnoho jiných květů. Tím přispívá k udržení zdravých populací opylovačů, které jsou klíčové pro produkci potravin a udržení biodiverzity.

Pampeliška je také příkladem rostliny, která dokáže rychle kolonizovat narušené půdy, čímž přispívá k jejich stabilizaci a regeneraci. Její hluboké kořeny mohou pomáhat v provzdušňování půdy a zvyšování její organické hmoty.

Pampeliška lékařská v detailu

Pampeliška lékařská je dvouděložní vytrvalá bylina, která je známá svými charakteristickými žlutými květy a schopností růstu téměř ve všech podmínkách.  Dorůstá výšky až 50 cm. Je odolná a přizpůsobí se široké škále prostředí. Vyskytuje se na loukách, trávnících, v zahradách, podél cest, na pastvinách a v různých narušených oblastech, od nížin až po horské oblasti. Je rozšířená téměř po celém světě, zejména v mírném pásmu. Preferuje půdy bohaté na dusík.

Pampeliška má dlouhé, sytě zelené listy s typickými zubatými okraji, které vyrůstají přímo ze země a tvoří růžici. Listy mohou dosahovat délky až 30 cm a jsou mírně hořké chuti. Charakteristické žluté květy pampelišky jsou složené z mnoha malých kvítků a vyrůstají na dlouhých, holých, míznatých stoncích. Květy se otevírají během dne a za špatného počasí nebo v noci se zavírají. Odkvetlá pampeliška je typická svojí kulovitou hlavičkou složenou z mnoha drobných, chmýřitých semen, která jsou snadno šířena větrem. Právě proto se jí občas říká také chmýří. Kořen pampelišky je hluboký a kulovitý, může pronikat hluboko do země. Má tmavě hnědou barvu, uvnitř je bílý a obsahuje mléčný latex.

Všestranné využití pampelišky v kuchyni i léčitelství

Pampeliška lékařská je rostlina, jejíž různé části najdou široké uplatnění v kuchyni, lidové medicíně i jinde. Listy pampelišky se nejčastěji používají v kulinářství. Mohou se přidávat do salátů, sendvičů nebo se z nich dělají smoothie. Díky své mírně hořké chuti dodávají jídlu zajímavou chuťovou složku. Ve starších listech se hořkost zvyšuje, a proto se obvykle blanšírují nebo vaří, aby se jejich chuť zmírnila.

Květy se používají k výrobě sirupů, želé, medu, nebo dokonce k fermentaci pro výrobu domácího pampeliškového vína. Lze je také konzumovat čerstvé, například v salátech nebo jako dekorace pokrmů.

Kořeny pampelišky jsou ve své sušené a mleté podobě používány jako náhražka kávy nebo jako přísada do čajových směsí. Díky svým detoxikačním vlastnostem podporují zdraví jater a ledvin. V lidové medicíně se kořeny používají také pro jejich močopudné a trávicí účinky.

Z lodyh a kořenů pampelišky se při přerušení vyděluje mléčný latex. Ten byl v minulosti používán pro jeho mírně antimikrobiální a protizánětlivé vlastnosti, například k léčbě bradavic, ale jeho použití může být pro některé osoby alergizující. Každá část pampelišky má své jedinečné využití a může nabídnout různé zdravotní výhody. Při jejím sběru pro konzumaci je důležité zajistit, aby rostliny nebyly ošetřeny pesticidy nebo nepocházely z kontaminovaných oblastí.

Pampeliška lékařská jako bohatý zdroj vitaminů, minerálů a antioxidantů

Pampeliška lékařská (Taraxacum officinale) obsahuje řadu účinných látek, které přispívají k jejím léčivým vlastnostem a využití v tradiční a moderní medicíně.

  • Taraxacin a taraxacerin jsou hořké látky, které stimulují trávení a podporují funkci jater a žlučníku.
  • Inulin je typ rozpustné vlákniny, který podporuje zdraví střevní mikroflóry a může pomáhat udržovat stabilní hladinu cukru v krvi. Kořeny pampelišky jsou bohatým zdrojem inulinu, zejména když jsou sbírány na podzim.
  • Beta-karoten a další karotenoidy jsou prekurzory vitamínu A, mají antioxidantní vlastnosti a jsou důležité pro zdraví očí, kůže a imunitního systému.
  • Vitamin C je silný antioxidant, který podporuje imunitní funkci, zdraví kůže a hojení ran.
  • Draslík je minerál důležitý pro udržení zdravého krevního tlaku a správnou funkci srdce. Pampeliška je vynikajícím zdrojem draslíku, což přispívá k jejím diuretickým (močopudným) účinkům.
  • Železo je nezbytné pro tvorbu červených krvinek.
  • Pampeliška je rovněž je cenným zdrojem dalších minerálů jako je vápník a hořčík.
  • Flavonoidy jsou skupina rostlinných metabolitů s antioxidačními vlastnostmi, které mohou přispět k ochraně před chronickými onemocněními, jako jsou kardiovaskulární onemocnění a některé formy rakoviny.
  • Seskviterpenové laktony jsou látky s protizánětlivými a antimikrobiálními účinky, které mohou pomoci při léčbě kožních problémů a podporovat celkové zdraví.

Prokázané účinky pampelišky na zdraví a detoxikaci organismu

  • Detoxikace organismu, podpora činnosti jater, ledvin a žlučových cest
  • Účinná pomoc k regeneraci jater po žloutence, cirhóze a hepatitidě
  • Podporuje trávení, stimuluje chuť k jídlu, snižuje nadýmání
  • Čistí žaludek, podporuje tvorbu žaludečních šťáv
  • Podporuje tvorbu žluči, čímž pomáhá trávení tuků
  • Zmírňuje bolesti při žlučových kamenech a zánětech žlučníku, rozpouští žlučové kamínky
  • Podporuje činnost ledvin
  • Stimulace imunitního systému
  • Silné diuretikum, pomáhá zbavovat organismus přebytečné vody
  • Některé studie naznačují, že extrakty z pampelišky mají významné protizánětlivé účinky
  • Silný antioxidant, zbavuje tělo volných radikálů
  • Díky vysokému obsahu vitamínu K, přispívá k prevenci osteoporózy a podporuje zdraví kostí
  • Reguluje hladinu cukru v krvi
  • Má povzbuzující a stimulační účinek
  • Tlumí svědění pokožky, hojí rány a popáleniny
  • Díky obsahu železa a kyseliny listové podporuje tvorbu krevních buněk, červených krvinek a účinně pomáhá proti anémii
  • Proti dně a revmatismu
  • Jedná se o vynikající lék proti bolesti
  • Díky vysokému obsahu vlákniny se jedná o mírné projímadlo regulující pohyby střev.
  • Stimuluje sběr světla okem, což je významné při šerosleposti

Jak nejlépe využít léčivý potenciál pampelišky

  • Listy pro léčebné účely se doporučuje sbírat mladé na jaře, předtím, než rostlina začne kvést, neboť v tomto období jsou nejméně hořké a nejbohatší na živiny.
  • Květy sbírejte, když jsou plně rozkvetlé, což obvykle nastává v pozdním jarním až časném letním období.
  • Kořeny se optimálně sbírají buď na podzim ve druhém roce růstu rostliny, kdy jsou nejbohatší na inulin a další účinné látky, nebo na jaře předtím, než rostlina začne vyrážet listy.
  • Za optimální zdroj aktivních látek je považován standardizovaný extrakt. Je v něm garantovaný obsah aktivních látek v každé období roku. Kvalitní standardizovaný extrakt má garantované množství flavonů. U nejkvalitnějších extraktů je obsah flavonů kolem 4 %.
  • Optimální denní dávka sušeného kořene se pohybuje v rozmezí 4–10 gramů. Přepočet na standardizovaný extrakt 10:1 je 400–1000 mg.

Nežádoucí účinky: pozor na alergii a interakci s některými léky

Pampeliška lékařská je obecně považována za bezpečnou při konzumaci v potravinách a jako doplněk stravy ve standardních dávkách. Nicméně, jako u všech bylin a doplňků stravy, mohou i u ní vzniknout nežádoucí účinky nebo interakce, zejména při nadměrném užívání nebo v případě individuální citlivosti.

Lidé, kteří jsou alergičtí na rostliny z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), jako jsou ambrozie, kopřivy nebo chryzantémy, mohou mít alergickou reakci i na pampelišku. Při vysokých dávkách může způsobovat žaludeční potíže, jako je nevolnost, průjem nebo zvýšená tvorba střevních plynů. Jelikož má diuretické vlastnosti, její nadměrné užívání může vést k dehydrataci nebo nerovnováze elektrolytů, zejména pokud se nekonzumuje dostatek tekutin.

Pampeliška může interagovat s některými léky, včetně diuretik, antikoagulancií (léky ředící krev) a antibiotik. Například může zvýšit účinek léků na ředění krve, což může vést k nadměrnému krvácení. Existují určité důkazy, které naznačují, že pampeliška může ovlivňovat hladinu cukru v krvi. To by vyžadovalo opatrnost u lidí s diabetem nebo u těch, kteří užívají léky na regulaci hladiny cukru v krvi.

Bezpečné užívání pampelišky lékařské. Co byste měli vědět?

Pampeliška lékařská je obecně považována za bezpečnou pro většinu lidí, když je konzumována v množstvích běžně přítomných v potravinách nebo jako doplněk stravy ve standardních dávkách. Specifické studie zaměřené na toxicitu pampelišky jsou omezené, ale z dostupných informací a tradičního využití nevyplývají závažné obavy týkající se toxicity při běžném užívání.

V oblasti toxikologie se hodnotí bezpečnost látek na základě jejich akutní a chronické toxicity, což zahrnuje určení dávky, která může způsobit škodu (LD50), a identifikaci jakýchkoli dlouhodobých účinků způsobených opakovanou expozicí. U pampelišky nejsou tyto údaje široce dostupné, což je částečně dáno její dlouhou historií bezpečného používání jako potraviny a léčiva.

Jak již bylo zmíněno, jednotlivci s alergií na rostliny čeledi hvězdnicovitých mohou mít na pampelišku alergickou reakci. Potenciál pro interakce s léky, zejména s antikoagulancii, diuretiky a léky ovlivňujícími hladinu cukru v krvi, by měl být také brán v úvahu. Ačkoliv specifické toxické účinky nejsou dobře dokumentovány, je obecně rozumné se vyhnout nadměrné konzumaci jakékoliv byliny nebo doplňku stravy, aby se předešlo možným nežádoucím účinkům.

Zajímavosti

  • V obdobích nedostatku potravin, jako byla první světová válka a velká deprese, lidé často sbírali pampelišky jako snadno dostupný zdroj potravy. Listy se jedly v salátech nebo vařily jako zelenina, a kořeny se používaly jako náhražka kávy nebo čaje.
  • V některých kulturách je pampeliška považována za symbol odolnosti a schopnosti přizpůsobit se díky její neuvěřitelné schopnosti růstu v různých podmínkách a prostředích.
  • Pampeliška se často spojuje s plněním přání. Tradice říká, že pokud dokážete odfouknout všechna semena z chmýří pampelišky na jediný dech, vaše přání se vyplní.
  • Pampelišky se otevírají ráno na východ slunce a zavírají se v noci, což vedlo k jejich použití jako přírodních "hodin" nebo indikátorů času v některých kulturách.
  • Název Taraxacum pochází z řeckého slova "taraxos", což znamená "nemoc", a "akos", což znamená "lék", odkazující na léčivé vlastnosti rostliny.
  • Jméno "dandelion" v angličtině je odvozeno z francouzského "dent de lion", což znamená "lví zub", odkazující na tvar listů pampelišky.

Smetanka lékařská v kuchyni. Vyzkoušejte recepty na pampeliškový med, čaj nebo víno

  • Salát z mladých listů pampelišky

Ingredience: mladé listy pampelišky, cherry rajčata, olivový olej, citronová šťáva, sůl, pepř, parmazán.

Postup: Mladé listy pampelišky důkladně umyjte a osušte. Smíchejte s nakrájenými cherry rajčaty. Ochuťte olivovým olejem, citronovou šťávou, solí a pepřem. Před podáváním posypte strouhaným parmazánem.

  • Pampeliškový čaj

Ingredience: sušené kořeny pampelišky, voda.

Postup: sušené kořeny pampelišky jemně nasekejte. Přidejte do hrnce s vodou a vařte asi 10 minut. Poté přeceďte a podávejte. Můžete sladit medem podle chuti.

  • Pampeliškový med

Ingredience: květy pampelišky, voda, cukr, citron.

Postup: květy pampelišky důkladně opláchněte a vložte do hrnce s vodou. Přiveďte k varu a nechte vařit na mírném ohni 1 hodinu. Sceďte květy a vodu smíchejte s cukrem a citronovou šťávou. Vařte, dokud směs nezhoustne do konzistence medu.

  • Pampeliškové víno

Ingredience: květy pampelišky, voda, cukr, citronová šťáva, kvasnice.

Postup: květy namočte ve vodě na 24 hodin. Poté přidejte cukr, citronovou šťávu a kvasnice. Nechte fermentovat na tmavém a teplém místě několik týdnů, pravidelně promíchávejte. Po dokončení fermentace víno přeceďte a uložte k dozrání.

  • Pampelišková káva

Ingredience: sušené kořeny pampelišky.

Postup: kořeny pečlivě očistěte, nakrájejte na malé kousky a sušte v troubě při nízké teplotě, dokud nejsou křupavé. Poté je rozemelte na prášek a použijte jako náhradu kávy. K přípravě nápoje použijte stejně, jako byste připravovali obyčejnou kávu.

Byliny s podobnými detoxikačními účinky

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) má protizánětlivé účinky, podporuje zdraví močového systému a pomáhá čistit krev.

Čekanka obecná (Cichorium intybus) – kořen se často používá jako náhrada kávy, ale také má prospěšné účinky na trávení a podporuje funkci jater.

Měsíček lékařský (Calendula officinalis) je známý svými protizánětlivými a antiseptickými vlastnostmi, podporuje hojení ran a má pozitivní vliv na trávicí systém.

Řebříček obecný (Achillea millefolium) se používá pro jeho schopnost podporovat trávení, zmírňovat křeče a funguje i jako mírné diuretikum.

Artičok obecný (Cynara scolymus) podporuje zdraví jater a trávení, pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi.

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je známý svou schopností chránit a podporovat regeneraci jater, často se používá při léčbě jaterních onemocnění.

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) má antiseptické, protizánětlivé a trávicí účinky, podporuje zdraví ústní dutiny a působí jako antioxidant.

Máta peprná (Mentha piperita) je známá svými trávicími účinky, pomáhá zmírňovat symptomy jako jsou nadýmání, křeče a nevolnost.

Pýr plazivý (Elytrigia repens) má diuretické účinky a je tradičně používán k podpoře zdraví močového systému.

Heřmánek pravý (Chamomilla recutita) je ceněn pro své protizánětlivé, uklidňující a antiseptické vlastnosti, podporuje trávení a pomáhá při nespavosti.

 

V textu byly použity vedle osobních zkušeností informace z klinických studií, článků a publikací:

 

Autor
MVDr. Jiří Pantůček a kolektiv Green idea

Nepropásněte důležité akce a novinky

Přihlaste se k oděru newsletteru a získejte 15 % slevu na první nákup.