Schizandra – Klanopraška čínská (Schizandra chinensis Turcz.)

Schizandra – Klanopraška čínská

Schisandra chinensis Turcz.

Lidové a jiné názvy
schizandra japonská, čínská magnolie, citronové dřevo, Wu-wei-zi, severní magnolie, Maximowiczia amurensis, Maximowiczia japonica, Kadsura chinensis.

Řád
Austrobaileyales

Čeleď
Schisandraceae (klanopraškovité)

Zařazení

Adaptogen - Co jsou adaptogeny? Zjistíte tady
Tonikum, Stimulant, Sedativum, Antioxidant, Antitusikum, Antirevmatikum, Afrodisiakum, Cardiotonikum.

Klanopraška pohledem historie

Klanopraška čínská, lat. Schisandra chinensis, patří mezi 50 základních bylin tradiční čínské medicíny. Je často nazývána bylinou pěti chutí, protože její plody mají kyselou, hořkou, sladkou, slanou a pálivou chuť. Každá z těchto chutí je spojována s jedním z pěti základních orgánů: kyselá s játry, hořká se srdcem, sladká se slezinou, pálivá s plícemi a slaná s ledvinami. Tyto chutě také odpovídají pěti elementům: kyselá (dřevo), hořká (oheň), sladká (země), pálivá (kov) a slaná (voda).

V roce 1940 proběhl v Rusku rozsáhlý výzkum, který nejen potvrdil účinnost schizandry, ale také odhalil její chemické složení. Zároveň přispěl k uznání této byliny jako významného léčebného prostředku v moderní medicíně. Schizandra je v čínském lékopise označována jako "všelék" a používá se k léčbě různých zdravotních problémů dodnes.

Původ, výskyt a podmínky pro růst schizandry

Schizandra, původem z Ruska a severovýchodní Číny (oblasti Jilin, Lianonig, Heilongliang a Hebei) je v současné době rozšířena rovněž v Japonsku a na Korejském poloostrově. V Číně a Koreji je běžně kultivovaná. Vyniká svou mrazuvzdorností a snese teploty až do -35°C.

Roste především na okrajích smíšených lesů, často na písečných půdách a v blízkosti vodních toků. Preferuje světlé stanoviště.

Klanopraška nebo magnolie? Botanická příbuznost a specifické rysy

Klanopraška čínská (lat. Schizandra chinensis) je popínavá až liánovitá rostlina, která může dosáhnout délky až 8 m. Některé zdroje ovšem uvádějí, že může jít až o 15 metrů. Botanicky je příbuzná s magnoliemi, což přispívá k jejímu atraktivnímu vzhledu. Rostlina má oválné, střídavé listy s řapíky, které jsou 5–10 cm dlouhé a 2–4 cm široké, s výrazně zašpičatělými konci. Květy klanoprašky jsou bílé až nažloutlé, s výraznou citronovou vůní. Kvetou od dubna do května a visí na stopkách dlouhých několik centimetrů.

Plody jsou červené až rudě načernalé bobule, které rostou v převislých souplodích podobných červenému rybízu. Každá bobule má průměr 5,0 až 5,8 mm a dozrává od poloviny srpna do října, přičemž sklizeň se provádí po prvním mrazu. Dužina plodů je měkká, má jen nepatrnou vůni a velmi kyselou chuť. Jedna bobule obsahuje 1–2 lesklá a hladká semena ledvinovitého tvaru, která jsou nažloutlá až hnědá, 3,5 až 4,5 mm dlouhá, s výrazným švem na horní straně. Vnější obal semene je tenký a křehký. Po nadrcení jsou semena štiplavá, lehce pálivá a mírně hořká.

Plody jako hlavní užívané části schizandry

U schizandry se nejčastěji využívají sušené zralé plody. Ty se sklízejí na podzim, kdy dosahují plné zralosti, a následně se pečlivě suší. Jsou ceněny pro vysoký obsah aktivních látek. Někdy se doporučuje užívat také listy, i když obsahují podstatně méně aktivních látek než plody.

Aktivní složky schizandry: lignany, kyseliny, vitamíny a minerály

Schizandra neboli klanopraška čínská je bohatá na řadu bioaktivních látek, které jsou zdrojem jejích léčivých účinků.

Deriváty lignanů

Hlavní aktivní složky zahrnují schizandrin (včetně jeho variant schizandrin A, schisandrol A a wuweizichun A), deoxyschizandrin, schizanterin a gomisiny A a N. Tyto látky jsou klíčové pro adaptogenní vlastnosti klanoprašky, podporují odolnost organismu proti stresu a mají antioxidační účinky. Sušený plod obsahuje minimálně 0,4 % schizandrinů.

Organické kyseliny

Plody klanoprašky jsou bohaté na kyselinu vinnou, jablečnou a citrónovou. Tyto organické kyseliny podporují trávení a mohou mít detoxikační účinky.

Vitamíny a minerální látky

Klanopraška obsahuje vitamíny C a E, které jsou silnými antioxidanty chránícími buňky před poškozením volnými radikály. Vitamín C podporuje imunitní systém, zatímco vitamín E pomáhá udržovat zdravou pokožku. Rostlina je také zdrojem důležitých minerálů, které přispívají k celkovému zdraví.

Použití a prokázané účinky schizandry na zdraví

Schisandra chinensis, které se také říká čínská či severní magnolie, má široké spektrum účinků na lidský organismus, což ji činí jedním z nejefektivnějších phytoadaptogenů.

Ovlivňuje činnost CNS, srdce a dýchacího systému. V malých dávkách působí povzbudivě, zatímco ve větších dávkách má sedativní účinky. Pomáhá snižovat únavu a urychluje rekonvalescenci, což je podobné účinkům sedativ.
Zlepšuje soustředění, schopnost koncentrovat se a udržet pozornost. Rovněž podporuje ostrost vidění, adaptaci očí na červené světlo a zlepšuje sluch.
Je účinná při regeneraci a ochraně jater, snižuje oxidaci jaterních lipidů a podporuje obnovu jaterní tkáně poškozené alkoholem a hepatitidami.
Zmírňuje deprese, napomáhá při nervovém vyčerpání a jako přírodní afrodiziakum zvyšuje potenci u mužů.
Normalizuje krevní tlak a rozšiřuje periferní cévy, což zlepšuje oběhový systém.
Stimuluje činnost antioxidantů, čímž posiluje obranyschopnost organismu.
Upravuje hladinu cholesterolu. Doporučuje se jako doplněk diet určených ke snížení cholesterolu v krvi.
Reguluje kyselost žaludku podle potřeb organismu.
Je vhodná při chronickém a astmatickém kašli.
Používá se při bolestech kloubů a krční páteře, při častém močení způsobeném ledvinovou nedostatečností a na alergické dermatitidy a kopřivku.
Zajišťuje ochranu buněk a svalů
Zvyšuje sílu a urychluje rekonvalescenci po fyzické námaze.
Účinky plodu schizandry byly klinicky prokázány při léčbě psychóz, zánětů žaludku, hepatitidy a celkové vyčerpanosti.

Jak naplno využít potenciál, který schizandra nabízí

Pro optimální účinek se doporučuje užívat 1,5 – 6,0 g sušeného, rozemletého plodu schizandry denně. Toto množství odpovídá 100 mg standardizovaného extraktu.
Schizandra je vhodná nejen pro běžný život, ale také pro specifické profese vyžadující vysokou koncentraci a odolnost, jako jsou řidiči, piloti, námořníci nebo profesionální sportovci.
Uvádí se, že při užití 1 g prášku ze semen nastane po 40 minutách stimulační efekt, který může trvat až 6 hodin.

Nežádoucí účinky a kontraindikace

Při vyšších dávkách klanoprašky čínské se mohou objevit drobné vedlejší účinky, jako je pálení žáhy, bolest žaludku nebo nechutenství. Alergické reakce se mohou projevovat na pokožce ve formě kopřivky.

Je důležité zdůraznit, že klanopraška může ovlivňovat zdravotní stavy, které vyžadují lékařskou asistenci. Neměla by být užívána v kombinaci s CNS represory, ani u pacientů s vysokým krevním tlakem nebo epilepsií. Aktuálně nejsou dostupné informace o negativních reakcích na léky.

Toxicita schizandry? Pouze při extrémních dávkách

Laboratorně byla prokázána toxicita extraktu z plodu schizandry při extrémních dávkách (10,5 g/kg). Předávkování se může projevovat nervozitou, nespavostí a dušností. Proto je důležité dodržovat doporučené denní dávky a konzultovat užívání s lékařem, zejména při zdravotních problémech nebo při užívání jiných léků.

Zajímavosti

Lignany jsou v současné době předmětem rozsáhlého výzkumu pro jejich potenciál chránit organismus před rakovinou prostaty, tračníku a prsu.
Bylo prokázáno, že lignany tlumí nádorovou aktivitu v játrech.
Stimulační účinky plodů schizandry byly testovány na koních, kteří po aplikaci zaběhli trať o délce 800 m o 2 vteřiny rychleji než před aplikací.
Redukce stresu pomocí účinků schizandry byla testována u 59 letušek při letu trvajícím 9 hodin s pozitivními výsledky.
U osob se žaludečními vředy a vředy tenkého střeva (duodena) byl prokázán pozitivní účinek při podávání 30–40 kapek extraktu denně. Pacienti popisovali subjektivní zlepšení stavu po několika dnech, přičemž pouze 9 z 90 pacientů zaznamenalo recidivu po 1,5 roce.
Pravidelné užívání přípravku ze schizandry snižovalo komplikace u novorozenců žen, které byly vystaveny stálé radiaci v oblasti Černobylu. Vzhledem k nedostatku informací se však její užívání během těhotenství nedoporučuje.
Testy na 100 pacientech s hepatitidou ukázaly, že 76 % z nich se zcela vyléčilo během necelého měsíce pravidelného užívání přípravku ze schizandry.

Tradiční příprava a užívání klanoprašky čínské

Nálev

V Koreji je populární nálev z rozdrcených semen a plodů klanoprašky. Na přípravu se použije 10 g směsi, která se přelije 200 ml vařící vody. Doporučuje se užívat jednu polévkovou lžíci dvakrát denně.

Studený nálev

Pro přípravu studeného nálevu se používá 5 g sušených a drcených plodů, které se zalijí sklenicí studené vody.

Lihová tinktura

V lidovém léčitelství se často používá lihová tinktura.

Další adaptogenní byliny s podobnými účinky

Eleuterokok (Eleutherococcus senticosus), též známý jako sibiřský ženšen, je adaptogen, který může podporovat energetické hladiny, vytrvalost a pomáhat tělu zvládat fyzický a mentální stres.
Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea) je bylina, která se používá k podpoře fyzické a mentální výkonnosti, zvýšení energie a odolnosti vůči stresu. Má také antidepresivní účinky a může pomoci zlepšit náladu.
Parcha saflorovitá (Rhaponticum carthamoides, Leuzea) je ceněna pro své schopnosti zvyšovat fyzickou sílu a vytrvalost. Často ji používají sportovci pro zlepšení výkonu a regenerace. Má pozitivní vliv na imunitní systém.
Ženšen (Panax ginseng) je jednou z nejznámějších adaptogenních bylin, která se tradičně používá pro zvýšení energie, zlepšení koncentrace a podporu imunitního systému. Také se říká, že má pozitivní vliv na sexuální funkci.

V článku byly použity vedle osobních zkušeností informace z klinických studií, článků a publikací:

Le Santé par les plantes, 2003.
WHO monographs on selected medicinal plants.
The Japanese pharmacopoeia, 13th ed. (English version). Tokyo, Ministry of Health and Welfare, 1996.
Pharmacopoeia of the Republic of Korea, 7th ed. Seoul, Taechan yakjon, 1998.
Schizandra chinensis information from NPGS/GRIN.
Schizandra chinensis List of Chemicals (Dr. Duke´s Databases).
Pharmacopoeia of the Peoples Republic of China. (English edition). Vol. I. Beijing, Chemical Industry Press, 2000.
Bensky D, Gamble A. Chinese Herbal Medicine: Materia Medica, Revised Edition. Seattle, WA: Eastland Press; 1993.
Hong YH. Oriental Materia Medica: A Concise Guide. Long Beach, CA: Oriental Healing Arts Institute; 1986.
Dibenzocyclooctadiene lignans from schisandra chinensis protect primary cultures of rat cortical cells from glutamate-induced toxicity. J Neurosci Res. 2004 May 1;76(3):397-405. Courtesy of; Kim SR, Lee MK, Koo KA, Kim SH, Sung SH, Lee NG, Markelonis GJ, Oh TH, Yang JH, Kim YC.
Hansel R et al., eds. Hagers Handbuch der pharmazeutischen Praxis. Bd 6, Drogen P–Z, 5th ed. [Hager’s handbook of pharmaceutical practice. Vol. 6, Drugs P–Z, 5th ed.] Berlin, Springer, 1994.
Analysis of the essential oil of schisandra chinensis (Turcz.) Baill. with GC/MS. Yao Xue Xue Bao. 2001 Mar;36(3):215-9. Courtesy of; Li XN, Cui H, Song YQ, Liang YZ.
Medicinal plants in China. Manila, Philippines, World Health Organization Regional Offi ce for the Western Pacific, 1989 (WHO Regional Publications, Western Pacific Series, No. 2).
Medicinal plants in the Republic of Korea. Manila, Philippines, World Health Organization Regional Offi ce for the Western Pacific, 1998 (WHO Regional Publications, Western Pacific Series, No. 21).
Upton R, Petrone C, eds. Schisandra berry. Schisandra chinensis, analytical, quality control, and therapeutic monograph. In: American herbal pharmacopeia and therapeutic compendium. American Herbal Pharmacopoeia, Santa Cruz, CA, 1999.
Farnsworth NR, ed. NAPRALERT database. Chicago, IL, University of Illinois at Chicago, 10 January 2001 production (an online database available directly through the University of Illinois at Chicago or through the Scientifi c and Technical Network (STN) of Chemical Abstracts Services).
Hancke JL, Burgos RA, Ahumada F. Schisandra chinensis (Turcz.) Baill. Fitoterapia, 1999, 70:451–471.
National Institute for the Control of Pharmaceutical and Biological Products, ed. Color atlas of Chinese traditional drugs. Vol. I. Beijing, Science Press, 1987.
Quality control methods for medicinal plant materials. Geneva, World Health Organization, 1998.
European pharmacopoeia, 3rd ed. Strasbourg, Council of Europe, 1996.
Guidelines for predicting dietary intake of pesticide residues, 2nd rev. ed. Geneva, World Health Organization, 1997 (WHO/FSF/FOS/97.7; available from Food Safety, World Health Organization, 1211 Geneva 27, Switzerland).
Zhu Y et al. Assay of lignans of Schizandra chinensis in Sheng Mai San by high-performance liquid chromatography. Journal of Chromatography, 1988, 438:447–450.
He X, Lian, L, Lin L. Analysis of lignan constituents from Schisandra chinensis by liquid chromatography – electrospray mass spectrometry. Journal of Chromatography A, 1997, 757:81–87.
Trusov MS. [The effect of far east Schizandra chinensis on some visual functions.] Voyenno-Medotsinskij Zhurnal, 1953, 10:57–62 [in Russian].
Komarov. V. L. Flora of the USSR. Israel Program for Scientific Translation 1968
An immense (25 or more large volumes) and not yet completed translation of the Russian flora. Full of information on plant uses and habitats but heavy going for casual readers.
Chang HM, But PH, eds. Pharmacology and applications of Chinese material medica. Vol. I. Singapore, World Scientifi c, 1986.
Yasukawa K et al. Gomisin A inhibits tumor promotion by 12-O-tetradecanoylphorbol- 13-acetate in two-stage carcinogenesis in mouse skin. Oncology, 1992, 49:68–71.
Ko KM et al. Enhancement of hepatic glutathione regeneration capacity by a lignan-enriched extract of Fructus Schisandrae in rats. Japanese Journal of Pharmacology, 1995, 69:439–442.
Ko KM et al. Effect of a lignan-enriched fructus schisandrae extract on hepatic glutathione status in rats: protection against carbon tetrachloride toxicity. Planta Medica, 1995, 61:134–137.
Kariyone. T. Atlas of Medicinal Plants. A good Japanese herbal.
Hikino H, Kiso Y. Schizandra chinensis. In: Wagner H, Farnsworth N, eds. Economic and medicinal plant research. Vol. 2. London, Academic Press, 1988.
Yamada S, Murawaki Y, Kawasaki H. Preventive effect of gomisin A, a lignan component of schisandra fruits on acetaminophen-induced hepatotoxicity in rats. Biochemical Pharmacology, 1993, 46:1081–1085.
Hikino H et al. Antihepatotoxic action of lignoids from Schizandra chinensis fruits. Planta Medica, 1984, 50:213–218.
Lu H, Liu GT. Effect of dibenzo[a,c]cyclooctene lignans isolated from Fructus Schizandrae on lipid peroxidation and anti-oxidative enzyme activity. Chemico-biological Interactions, 1991, 78:77–84.
Ip SP et al. Effect of schisandrin B on hepatic glutathione antioxidant systém in mice: protection against carbon tetrachloride toxicity. Planta Medica, 1995, 61:398–401.
Effects of gossypol on serum transaminases of rats. Shan-hsi Hsin I Yao, 1980, 9:46–49 [in Chinese].
Lin TJ et al. Detection of free radical scavenging activity of schisanhenol by electron spin resonance. Chung kuo yao li hsueh pao, 1990, 11:534–539.
Ip SP, Ko KM. The crucial antioxidant action of schisandrin B in protecting against carbon tetrachloride hepatotoxicity in mice: a comparative study with butylated hydroxytoluene. Biochemical Pharmacology, 1996, 52:1687–1693.
Nomura M et al. Inhibition of early 3’-methyl-4-dimethylaminoazobenzene- induced hepato carcinogenesis by gomisin-A in rats. Anticancer Research, 1994, 14:1967–1971.
Ahumada F et al. Effect of certain adaptogenic plant extracts on drug-induced narcosis in female and male mice. Phytotherapy Research, 1991, 5:29–31.
Ahumada F et al. Studies on the effect of Schisandra chinensis extract on horses submitted to exercise and maximum effort. Phytotherapy Research, 1989, 3:175–179.
Hancke JL et al. Schisandra chinensis, a potential phytodrug for recovery of sport horses. Fitoterapia, 1994, 65:113–118.
Hancke JL et al. Reduction of serum hepatic transaminases and CPK in sport horses with poor performance treated with a standardized Schisandra chinensis fruit extract. Phytomedicine, 1996, 3:237–240.
Ko KM et al. Protective effect of a lignan-enriched extract of Fructus Schisandrae on physical exercise induced muscle damage in rats. Phytotherapy Research, 1996, 10:450–452.
Wagner H et al. Fructus Schisandrae (wuweizi). Chinese drug monographs and analysis. Vol. 1, No. 4. Kotzting, Verlag fur Ganzheitliche Medizin Dr. Erich Wuhr GmbH, 1996.
Volicer L et al. Some pharmacological effects of Schizandra chinensis. Archives of International Pharmacodynamics and Therapeutics, 1966, 163:249–262.
Lupandin AY. [Adaptation to extreme natural and technogenic factors in trained and untrained people under the effect of adaptogens.] Fiziologia Cheloveka, 1990, 16:114–119 [in Russian].
Panossian AG et al. Effects of heavy physical exercise and adaptogens on nitric oxide content in human saliva. Phytomedicine, 1999, 6:17–26.
Trusov MS. Schizandra chinensis effect on adaptation to darkness. Materials for the study of ginseng and Schizandra. Moscow, 1958:170–176.
McGuffi n M et al., eds. Botanical safety handbook. Boca Raton, FL, CRC Press, 1997.