Šišák bajkalský (Scutellaria Baicalensis L.)

Šišák bajkalský (Scutellaria Baicalensis L.)
Čeleď: Hluchavkovité (Laminaceae)

Lidové a jiné názvy
Bajkalský skullcap, huang chin, skull cap, wogon.

Historie
V oblastech svého výskytu patří mezi dlouho používané léčivky. První zmínky o něm nalezneme již v Shen Nongově kánonu léčivých rostlin, který vznikl za vlády dynastie Han (25 – 220 n. l.). V čínském a japonském léčitelství je používaný jako základní bylina na alergie. V Americe ho například používali indiáni Čerokíjové k vyvolání bezbolestné menstruace. Za svůj název vděčí typickým šišatým plodům. Přestože se jedná o bylinu unikátních vlastností, není v Evropě příliš známá.

Výskyt
Šišák má svoji domovinu v lesostepích Zabajkalí a Dálného východu. Vyhledává suchá a kamenitá stanoviště. Řidčeji ho můžete najít na písčitých stepích a podél řek. V našich podmínkách ho bez problémů pěstujeme jako okrasnou trvalku, která dobře přezimuje. V současné době se pěstuje v Číně, Japonsku, Mongolsku a Rusku.

Popis
K rodu šišák (Scutellaria) se řadí přibližně 200 rostlinných druhů. V naší republice přirozeně rostou tři. Šišák bajkalský je 15 – 50 cm vysoká trvalka. Má jednoduché, kopinaté listy jasně zelené barvy a dvoupyskou korunu. Kalich má nahoře dutý štítkovitý přívěsek. Kvete koncem léta a na podzim. Květy mají nápadně modrou až purpurovou barvu a jsou uspořádány do koncových jednostranných hroznů. Kořen je kuželovitý, pokroucený, 5 – 25 cm dlouhý a 0,5 – 3 cm v průměru. Kořen je velice tvrdý, ale dobře se mele. Na lomu přechází od žluté barvy až k červenohnědé při okraji. Voní jen nepatrně, chuťově je hořký.

Užívané části
Kořen sklízený na podzim nebo na jaře z tříletých až čtyřletých rostlin. Listy a lodyhy. Rozemletý kořen má žlutohnědou barvu. Při sušení nesmí teplota překročit 60°C.

Účinné látky
Kořen je bohatý na flavonoidy baicalin a wogonin. V listech a lodyze je obsažen scutellarin. Z dalších látek zmíním ještě steroly, kyselinu benzoovou a další. Obsah baicalinu je nejméně 9%, ale může být až 14%. Beicaleinu až 5%, wogoninu 0,7%, oroxylinu, wogonin glukuronidu.

Zařazení
Adaptogen, sedativum, antiseptikum, antialergicum.

Prokázané účinky
Je jedním z nejlepších přípravků při onemocněních nervového systému. Používá se jako sedativum k navození klidného spánku při stresu a nervovém vyčerpání. Šišák snižuje intenzitu alergických reakcí jako astma, ekzém, senná rýma a kopřivka. Je doporučován jako doplněk při léčbě alkoholismu. Je silný antioxidant, který je velmi účinný k detoxikaci těla. Používá se k úpravě tlaku při hypertenzi. Často je doporučován při bolestech hlavy, šumu, zvonění, nebo pískání v hlavě. Čínská medicína jej používá proti krvácení z nosu. Aktivně tlumí záněty. Užitečný lék na průjem, nevolnost a zvracení. Klinické studie potvrdily účinek při chronických zánětlivých onemocněních jako revmatická artritida. Klinické výsledky naznačují, že šišák může stimulovat imunitní systém. Tato fakta však zatím nejsou klinicky ověřena. Výborný je při zánětech zvukovodu. Vykazuje značnou antibiotickou aktivitu na stafylokoky, streptokoky, pseudomonády, corynebakterie a další. Rovněž byl klinicky ověřen účinek při rakovině prostaty (tlumí růst nádoru). Má silnou účinnost proti virům, čehož se využívá při léčbě HIV. Zvyšuje obranyschopnost u pacientů prodělávajících chemoterapii.

Použití
• Pro navození klidného, plnohodnotného spánku
• Při stresu, hysterii, depresích a nervovém vyčerpání
• Astma, senná rýma a alergie
• K celkové detoxikaci
• Při bolestech kloubů
• Snižuje teplotu

Podmínky pro dosažení maximálního účinku
• léčebná kúra je doporučována 4 týdny a 1 týden pauzu
• šišák je vhodný preparát k účinné prevenci i terapii
• v každém případě je vhodné případné problémy konzultovat s lékařem.

Nežádoucí účinky
V souvislosti s perorálním podáním se může vyskytnout průjem. Hovořilo se o možném poškození jater, ale nebyl prokázán žádný vztah aplikací a poškozením jater. Jelikož není dostatek dat o možných mutagenních, nebo teratogenních účincích, nedoporučuje se během těhotenství a dětem do 12 let. V testech, které se prozatím provedly, k žádným mutacím nedocházelo. Při předávkování může vyvolávat závratě, zmatenost, možná i křeče.

Zajímavosti
• V japonském předpise kampo (tradiční japonský lékařský systém) se předepisuje na podporu obranyschopnosti při rakovině.
• Volné radikály vychytávají 3 x lépe než kyselina askorbová nebo vitamín E.
• V poslední době začíná být poměrně populární nově vyšlechtěný druh šišáku, šišák vroubkovaný (Scutellaria lateriflora). Uplatňuje se při akutních stavech nervového systému.
• K regeneraci jater je podle některých pramenů účinnější než ostropestřec mariánský.

Receptury
Za nejúčinnější aplikační formu se považuje tinktura, rovněž může být použit do kapslí. Obě aplikační formy Vám nabízíme v našich přípravcích. Forma odvaru je méně účinná. Při jeho přípravě nepřekračujte 60°C. Na trhu je šišák nabízen rovněž ve formě tablet. Tablety jsme však vyřadili z našeho sortimentu, protože většina balastních a pojivých hmot používaných v tabletách dráždí sliznice a může být vyvolávajícím činitelem žaludečních vředů.

Byliny s podobnými účinky
Meduňka, mučenka, lipový květ, kozlík lékařský, chmel, eleuterokok.

V článku byly použity vedle osobních zkušeností informace z klinických studií, článků a publikací:

• Asian crude drugs, their preparations and specifications. Asian pharmacopoeia. Manila, Federation of Asian Pharmaceutical Associations, 1978.
• The Japanese pharmacopoeia, Tokyo, Ministry of Health and Welfare, 1996.
• Pharmacopoeia of the Republic of Korea, 7th ed. Seoul, Taechan yakjon, 1998.
• Radix Scutellariae, 324, WHO monographs on selected medicinal plants
• Keys JD. Chinese herbs, their botany, chemistry and pharmacodynamics. Rutland, VT, C.E. Tuttle, 1976.
• Farnsworth NR, ed. NAPRALERT database. Chicago, IL, University of Illinois at Chicago, 9 February 2000 production (an online database available directly through the University of Illinois at Chicago or through the Scientific and Technical Network (STN) of Chemical Abstracts Services).
• Medicinal plants in China. Manila, Philippines, World Health Organization Regional Office for the Western Pacific, 1989 (WHO Regional Publications, Western Pacific Series, No. 2).
• Chevalier A. The encyclopedia of medicinal plants. London, Dorling Kindersley, 1996.
• Wang JZ Chen DY, Su YY. [Analytical study on processing of Scutellaria baicalensis Georgi by HPLC.] Zhongguo Zhong Tao Za Zhi, 1994, 19:340–341 [in Chinese].
• Yu LR, Liu ML, Zhang YH. [TLC densitometry of baicalin and wogonoside in Scutellaria.] Yaowu Fenxi Zazhi, 1983, 3:18–21 [in Chinese].
• Tseng KF, Chen CL. [Studies on the flavonoids in Chinese drugs V. The chemical composition of huang-chin (Scutellaria baicalensis Georg.). (I) An improved method for extracting baicalin and the preparation of new methylated compounds.] Yao Hsueh Pao, 1957, 5:47–57 [in Chinese].
• Tani T et al. Histochemistry. VII. Flavones in Scutellariae Radix. Chemical and Pharmaceutical Bulletin, 1985, 33:4894–4900.
• Goldberg VE, Ryzhakov VM, Matiash MG et al. Dry extract of Scutellaria baicalensis as a hemostimulant in antineoplastic chemotherapy in patients with lung cancer.] Eksperimentalnaya i Kliniceskaya Farmakologiya, 1997, 60:28–30.
• 19. Smolianinov ES, Goldberg VE, Matiash MG et al. Effect of Scutellaria baicalensis 325 extract on the immunologic status of patients with lung cancer receiving antineoplastic chemotherapy.] Eksperimentalnaya i Kliniceskaya Farmakologiya, 1997, 60:49–51.
• Kayano K et al. Inhibitory effects of the herbal medicine Sho-saiko-to (TJ-9) on cell proliferation and procollagen gene expressions in cultured rat hepatic stellate cells. Journal of Hepatology, 1998, 29:642–649.
• Inoue T, Jackson EK. Strong antiproliferative effects of baicalein in cultured rat hepatic stellate cells. European Journal of Pharmacology, 1999, 378:129–135.
• Cuellar MJ et al. Topical anti-inflammatory activity of some Asian medicinal plants used in dermatological disorders. Fitoterapia, 2001, 72:221–229.
• Butenko IG, Gladtchenko SV, Galushko SV. Anti-inflammatory properties and inhibition of leukotriene C4 biosynthesis in vitro by flavonoid baicalein from Scutellaria baicalensis Georgy roots. Agents and Actions, 1993, 39:C49–C51.
• Chung CP, Park JB, Bae KH. Pharmacological effects of methanolic extract from the root of Scutellaria baicalensis and its flavonoids on human gingival fibroblasts. Planta Medica, 1995, 61:150–153.
• Gao Z et al. Free radical scavenging and antioxidant activities of flavonoids extracted from the radix of Scutellaria baicalensis Georgi. Biochimica et Biophysica Acta, 1999, 1472:643–650.
• Wakabayashi I. Inhibitory effects of baicalein and wogonin on lipopolysaccharide induced nitric oxide production in macrophages. Pharmacology and Toxicology, 1999, 84:288–291.35
• Chan FL et al. Induction of apoptosis in prostate cancer cell lines by a flavonoid, baicalin. Cancer Letters, 2000, 160:219–228.
• So FV et al. Inhibition of proliferation of estrogen receptor-positive MCF-7 human breast cancer cells by flavonoids in the presence and absence of excess estrogen. Cancer Letters, 1997, 112:127–133.
• Anti-human immunodeficiency virus (anti-HIV) natural products with special emphasis on HIV reverse transcriptase inhibitors. Life Sciences, 1997, 61:933–949.
• Baylor NW et al. Inhibition of human T cell leukemia virus by the plant flavonoid baicalein (7-glucuronic acid, 5,6-dihydroxyflavone). Journal of Infectious Diseases, 1992, 165:433–437.
• Li BQ et al. Flavonoid baicalin inhibits HIV-1 infection at the level of viral entry. Biochemical and Biophysical Research Communications, 2000, 276:534–538.
• Lin MT et al. Effects of Chinese herb huang chin (Scutellaria baicalensis) on thermoregulation in rats. Japanese Journal of Pharmacology, 1980, 30:59–64.
• Fukuda K. Modulation of nitric oxide production by crude drugs and Kampo medicines. Journal of Traditional Medicines. 1998, 15:22–32.327
• Kimura Y, Matsushita N, Okuda H. Effects of baicalein isolated from Scutellaria baicalensis on interleukin 1β- and tumour necrosis factor α-induced adhesion molecule expression in cultured human umbilical vein endothelial cells. Journal of Ethnopharmacology, 1997, 57:63–67.
• Hruby C. Silibinin in the treatment of deathcap fungus poisoning. Forum, 1984, 6:23–26.
• Flora K et al. Milk thistle (Silybum marianum) for the therapy of liver disease. American Journal of Gastroenterology, 1998, 93:139–143.
• Sélection du Readerś Digest, 2003.
• Michael Castleman, Velké kniha léčivých rostlin, 2004 (u anglického originálu The New Healing Herbs, 2004.
• Andrew Chevallier, Encyklopedia of Medicinal Plants, 2007.
• Patricia Davis, Aromaterapie A – Z, 1999.
• J. Janča, velký receptář alternativní medicíny, 2002
• Hana Paulová, Hana Bochořáková, Jiří Slanina, Jan Trna, Eva Táborská, antioxidační principy rostl. Druhu Scutellaria Baicalensis, 2000, SBN:0009-2770
• a další

Autor: Dr. Jiří Pantůček a kolektiv Topvet

© Copyright (2009) MVDr. Jiří Pantůček - všechna práva vyhrazena. Žádná část tohoto dokumentu nesmí být reprodukována nebo přenesena v jakékoliv formě nebo jakýmikoliv prostředky, elektronicky, včetně kopírování, nahrávání, nebo nějakým informačním systémem vyhledávání informací, včetně websajtů, bez písemného povolení.

Veškerá sdělení v herbáři obsažená nebyla ohodnocená kontrolními úřady pro kontrolu doplňků stravy. Veškeré informace obsažená v tomto rostlinném herbáři jsou určena ke vzdělání, zdroji informací a zábavě. Těchto informací není vhodné používat k diagnostice, indikaci nebo změně lékařem určené léčby. Rostliny v herbáři uvedené nejsou náhradou léků. V případě jakékoliv léčby je nutné konzultovat užívání doplňků stravy se svým ošetřujícím lékařem.